Po sedmačtyřiceti letech se Moravský Krumlov loučí se slavnou Slovanskou epopejí Alfonse Muchy. V polovině července se mají rozměrná plátna stěhovat do Prahy. Dočasný azyl najdou ve Veletržním paláci v Holešovicích, kde sídlí sbírka současného umění Národní galerie.
Dvacet monumentálních pláten, která zachycují výjevy z dějin českého národa a slovanství vůbec, vzniklo jako pocta světoznámého secesního malíře, který byl znám svým vlastenectvím. Pro nově vzniklý stát navrhl Alfons Mucha první znak, první poštovní známku i podobu bankovek.
Cyklus otevírá obraz Slované v pravlasti a uzavírá Apoteóza z dějin Slovanstva. Mucha hned několik pláten věnoval tématu husitství, ale své místo u něj našli i Přemysl Otakar II., Jiří z Poděbrad nebo Jan Amos Komenský. Zpracoval také témata slavných bitev - na Vítkově (1420) a u Grunwaldu (1410). Svou procházku slavnými okamžiky slovanské historie dovedl až do roku 1894 obrazem slovanského obrození.
Slovanská epopej vznikala téměř dvacet let v ateliéru na zámečku ve Zbirohu od roku 1910, kdy se umělec vrátil ze Spojených států domů, a dokončena byla v roce 1928, jedenáct let před malířovou smrtí. Alfons Mucha ji daroval Praze.
První souborná výstava cyklu se v září téhož roku uskutečnila právě v nově dokončeném Veletržním paláci. Po dvaaosmdesáti letech se má na stejné místo vrátit. V Moravském Krumlově je vystavena od roku 1963. Poslední návštěvníci ji tam uvidí 15. července.
Foto: ČTK
