Významná zápůjčka díla Edvarda Muncha z vídeňského Belvederu zdobí výstavu Tělesnost 1890 - 1921, kterou připravilo Muzeum Kampa. Je další z výstav, které věnuje tvorbě Františka Kupky, jemuž je muzeum díky jeho zakladatelce Medě Mládkové z velké části věnováno. V současné výstavě se autoři věnují době, kdy Kupka opouští secesní stylizaci a přes zobrazení figury s formálními experimenty směřuje k abstraktnímu vyjádření.
Výstava ukazuje, jak se od konce 19. století vyvíjelo zobrazování figury - a František Kupka přešel k abstraktnímu malířství právě přes figuru. Pro srovnání Kupkovy tvorby s dílem dalších umělců, kteří také opouštěli tehdy tradiční akademickou figuru, výstava ukazuje třeba zmíněnou vzácnou zápůjčku.
"Přišlo nám lákavé pověsit vedle sebe (Kupkovu malbu) Andrée a dílo Edvarda Muncha Muži na břehu," představila v pondělí novinářům jedna z kurátorů výstavy Helena Musilová dvě stěžejní díla v expozici pocházející z přibližně stejného období. Výstava je kvůli významným zápůjčkám pojištěna na 500 milionů korun, uvedl Jiří Pospíšil z Nadace Jana a Medy Mládkových.
Menší olej nazvaný Andrée z roku 1906, na níž Kupka namaloval nevlastní dceru, patří do souboru děl, který Mládková získala před třemi lety z USA a jež dokresluje jeho cestu k abstrakci. Výstava poprvé v Česku veřejně prezentuje obraz Studie Andrée (Svlékající se Andrée), který letos ve Švýcarsku získala Galerie Zdeněk Sklenář. Další významnou zápůjčkou podle Pospíšila je působivý obraz Oskara Kokoschky Žena a otrok zapůjčený z Galerie Zlatá husa.
Má důležitou pozici v první části výstavy a má také autobiografický prvek - vedle své bývalé manželky Almy Mahlerové se v podřízené pozici namaloval sám Kokoschka, uvedl kurátor Adam Hnojil. Výstava se dělí do čtyř částí a ta první ukazuje sociokulturní kontext doby, kdy malíři přecházeli od klasického akademismu k avantgardě.
Druhá místnost ukazuje revoltu umělců proti akademickému zobrazování aktu, kdy se začínalo malovat podle volného modelu. Do té doby bylo standardní, že model stojí a malíř jej zachycuje pouze v jedné, "ztuhlé" podobě, řekl Hnojil. Třetí část se jmenuje Horizonty naturalismu a ukazuje, kam až může dojít akademické zobrazování modelu. Poslední část výstavy se jmenuje Horizonty exprese a ukazuje cestu k expresi především na Munchově díle, které mělo i díky jeho pražské výstavě na počátku 20. století, velký vliv na české umělce.
