Muzeum Kampa představuje tvorbu Jana Švankmajera

Kultura
16. 10. 2014 18:39
Jan Švankmajer.
Jan Švankmajer.

Výstavu prací výtvarníka, animátora a režiséra Jana Švankmajera doplněnou o artefakty z jeho soukromé sbírky připravilo Muzeum Kampa. Výstavu nazvanou Naturalia doplňuje projekce filmů Spiklenci slasti, Historia Naturae, Možnosti dialogu a Tichý týden v domě. Přehlídka potrvá do 31. ledna 2015.

Švankmajerovy originální objekty, koláže a grafiky na výstavě doplňují africké rituální sochy a masky a renesanční a barokní tisky fantaskních zvířat z jeho vlastní sbírky. Celá expozice je tedy jakousi variantou renesančních a barokních kunstkomor.

"Tuto výstavu je třeba brát jako jednu část kunstkamery. Tu část, která se zabývá přírodninami, tvorbou samotné přírody a přírodními kuriozitami. Soustředění takovýchto artefaktů, bylo součástí každé manýristické kunstkamery," říká ke konceptu výstavy Švankmajer.

"Nejde o tradiční výstavu nebo muzejní expozici, ale o přenesení části mé kunstkamery z Horního Staňkova do výstavní síně. Kunstkamera (wunderkabinet) má zcela jinou funkci než muzeum, nebo galerie. Zatímco muzea a galerie nás poučují, nebo esteticky kultivují, kunstkamera nás zasvěcuje do světa imaginace. Muzea jsou objektivní, kunstkamery subjektivní. Muzea jsou uspořádaná racionálně, kunstkamery emocionálně," dodává Švankmajer.

"Na rozdíl od historických kunstkomor Švankmajera nenalezneme respekt k tajemnému řádu přírody i lidské tvorby, která tento řád napodobuje a dotváří, ani důvěru v dokonalost stvoření, jaká byla typická pro hermetické vědy, magii, alchymii a astrologii, z nichž jinak autorova tvorba také čerpá," říká o výstavě její kurátor, historik umění, který se zabývá hermetikou, Ivo Purš. Podle něj pro Švankmajera člověk není "velkým zázrakem" jako pro renesančního humanistu, ale spíše "hřivnou ležící ladem, překrytou nánosem civilizačního balastu". Švankmajer je přesvědčen, že v situaci, kdy západní civilizace vyčerpala svou schopnost duchovního rozvoje a pouze se uvelebila na vavřínech svých technologií, je třeba vyburcovat člověka z jeho pasivity, probudit jeho představivost a vše vytvořit od základu znovu, míní kurátor.

Známý představitel českého pozdního surrealismu oslavil letos 4. září osmdesáté narozeniny. Je také jedním z nejznámějších českých filmařů, patří mezi uznávané světové animátory a ve své tvorbě vždy kráčel originální cestou. Jeho filmy překypují obrazností, prolíná se v nich sen s realitou a černý humor a agresivita s básnickým viděním světa.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Další čtení

Kostel sv. Linharta, který zbyl ze zatopené vesnice Mušov

Vesnice pod hladinou ožívají v literatuře. Nové romány vyprávějí o Mušovu a Vltavici

Kultura
19. 9. 2026

Michal Prokop zakončí oslavy osmdesátin vánočním koncertem. Mezi hosty vystoupí i trio NOP

Kultura
18. 9. 2026
Upravená expozice řemesel v historické sýpce městského muzea

Od soukenictví po broušení skla. Brtnické muzeum rozšíří expozice v historické sýpce

Kultura
18. 9. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ