Muzeum umění v Olomouci otevřelo výstavu přední české kreslířky Inge Koskové. Expozice s jednoduchým názvem Kresby představuje průřez její celoživotní tvorbou. V jejích dílech se odráží téma krajin, stromů, ale i portréty přátel, lidské tělo či hudba. Osmasedmdesátiletá autorka reflektuje především duchovní rozměr svých námětů. Odráží se v nich často její záliba v józe a hudbě.
Podle ředitele muzea Michala Soukupa je výstava součástí koncepce dramaturgie muzea, které se věnuje také regionální tvorbě. "Myslím, že se podařilo připravit velmi reprezentační výstavu s katalogem. Výběr na výstavě dokládá celoživotní tvorbu autorky," uvedl ředitel muzea.
Podle kurátora výstavy Ivo Bindera se autorka postupně propracovala mezi nejvýznamnější kreslíře. "Žije a tvoří v Olomouci, kde má tento výtvarný projev velkou tradici, dokonce se dá mluvit o fenoménu olomoucké kresby. Ona sama pak patří k jeho nejvýznamnějším představitelům," uvedl Binder.
Autorka se ve své tvorbě zabývá několika náměty. Mezi ty, které ji oslovily hned na začátku umělecké kariéry, jsou příroda a její proměny. Dalším velkým tématem je lidské tělo, tělesnost a pohyb. "Tou prvotní inspirací byla dávná návštěva britského baletu v Olomouci, která ji velmi oslovila. Je to už vlastně několik desetiletí zpátky. Nicméně ten vjem z představení se stal podnětem celé řady figurálních kreseb," uvedl kurátor. Dodal, že v dílech se odráží také autorčin vztah k hudbě.
Podle Koskové je zajímavé vidět pohromadě kresby, které vznikaly od 70. let až po loňský rok. "Takovou výstavu jsem dosud neměla, aby mohly být zastoupeny i figury, krajiny, písmo, tělové pocity či další věci, ke kterým jsem časem ve své práci docházela. Velmi mě to těší," řekla autorka.
Olomoucká malířka, kreslířka a pedagožka se narodila v Brně, žije a tvoří v Olomouci. Ve své kreslířské tvorbě začínala velkorysými mnohovýznamovými figurálními kompozicemi. Figurální kresby získaly časem podobu stromů z lidských rukou a krajin z lidských těl. Od poloviny 80. let se propracovala k esenciálnímu tématu své tvorby, jímž je příroda a prožitek přírody. Zcela opustila zobrazení nápodobou a soustředila se na autentické zachycení niterného prožitku.
