Biedermeier jako umělecký životní styl první poloviny 19. století představuje ojedinělá výstava v Jízdárně Pražského hradu. Expozice s názvem Biedermeier - Umění a kultura v českých zemích 1814 - 1848 potrvá do 28. září.
Výstava Biedermeier - Umění a kultura v českých zemích 1814-1848 se otevře návštěvníkům tuto středu a potrvá do 28. září. Jde o první souhrnnou prezentaci české a moravské tvorby biedermeieru v České republice.
Ukázka více než sedmi set exponátů soustředěných do jednoho prostoru je podle vedoucí oddělení kultury Správy Pražského hradu Kateřiny Horníčkové největší výstavou, která se od roku 1989 na Hradě pořádala.
Ušlechtilá prostota nejbohatších vrstev
Biedermeier navazoval na klasicistní ideál "ušlechtilé prostoty", šířil se od nejbohatších vrstev - aristokracie a zámožného měšťanstva - postupně do celé společnosti. Výstava nabízí rozmanité druhy skla a porcelánu, ukázky grafik, obrazů, dobového ošacení, koberců i například návrhy na pokojovou výmalbu. Velkou část expozice tvoří nábytek, například čalouněné židle, pohovky či sekretáře. Zajímavými exponáty jsou podle pořadatelů žirafový klavír z leštěného mahagonu z Budějovicka, intarzovaný šicí stolek nebo čajová souprava ze Slavkova se síťovým dekorem.
"Chceme českému publiku představit první polovinu 19. století, která v umělecké a výtvarné tvorbě něco znamenala. Jednoduchost biedermeieru je pouze povrchní, jde totiž často o složitě konstruované věci nesoucí ohromné množství uměleckého mistrovství," řekla ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea Helena Koenigsmarková. Čalouněný nábytek byl z velké části na základě dobových záznamů restaurován, přičemž se využilo současných francouzských vzorníků, dodala.
Biedermeier dával díky nově vznikající občanské společnosti v období míru po napoleonských válkách přednost praktickým a jednoduchým formám, které usilovaly o soulad krásy a funkce. "Ukazujeme, že jeho počátky jsou také spjaty s vysokou společností a Pražským hradem, který má z tohoto období rozsáhlý biedermeirovský mobiliář," uvedl kurátor výstavy Radim Vondráček.
Svou věcností se tento směr odlišoval od okázalého empíru a citového romantismu. Hledal inspiraci v každodenním životě, všednosti a přirozenosti. Působivým estetickým prvkem se stala krása materiálu, která se například projevuje v dýhování dřeva nebo použití barevných sklovin.
Foto: ČTK
