Současné umění
Na roli konfliktů ve světě si posvítí projekt Rozhněvaná planeta

Jak se současné umění vyrovnává s narůstajícími geopolitickými, interkulturními i sociálními konflikty i jejich mediálním odrazem ukáže výstava v Národní technické knihovně. Jmenuje se Rozhněvaná planeta a představuje díla 13 zahraničních i českých umělců. Kurátoři Milan Mikuláštík a Milan Kreuzzieger vycházejí z předpokladu, že na většinu současných i lokálních konfliktů je třeba nahlížet spíše z kosmopolitní perspektivy, než z úrovně mezinárodní nebo lokální. Pro veřejnost se výstava otevře v pátek a potrvá do 17. června.

Umělecká díla ve výstavě doplňuje výběr vzácných knih z historického fondu technické knihovny, jejichž tématem jsou pevnostní stavitelství, vojenské technologie nebo historie válek.

Autoři výstavy vycházejí z úvah o tom, že se situace na všech úrovních života na Zemi vyostřuje. Stále častěji se v médiích objevují obavy z rozpoutání globální války. Chtějí se tedy i výstavou ptát, zda jsou tyto obavy oprávněné a jak se eskalace konfliktů projevuje v lokálních vztazích.

Připomínají, že konflikty jsou součástí společnosti, kultury a civilizace. Mohou společnost posouvat vpřed, ale také ji zničit. Globalizovaný svět ale podobu konfliktů změnil. Ty se dnes více než mezi jednotlivými státy projevují uvnitř, v civilizačních metropolích nebo v tocích migrantů.

Výstava poprvé v Čechách ukáže práci nizozemského architekta a sochaře Joepa van Lieshouta. Socha Kůň, matka a dítě je dystopickou vizí situace po konfliktu na hranici hororu a karikatury. Plastika připomínající na první pohled patetické protiválečné pomníky se při bližším zkoumání změní v morbidní scénu konzumace vnitřností koňské mršiny.

Americká umělkyně Martha Roslerová, jedna ze zakladatelek feministického umění, představuje ukázku ze své rozsáhlé série fotomontáží Válka až do domu, ve které konfrontuje bezstarostnou konzumní západní společnost s válečnou situací na Blízkém východě.

Německý umělec Bjørn Melhus ve svém parodickém videu Svoboda a Nezávislost vizualizuje ústřední pojmy neoliberální teorie a konfrontuje je s důsledky mechanismů bezohlednosti a vykořisťování. Melhus sám ve videu zosobňuje kontroverzní ultrapravicovou myslitelku a spisovatelku Ayn Randovou, kterou vykreslil v nelichotivém světle.

Vasil Artamonov a Alexej Klyuykov, držitelé Ceny Chalupeckého, přispěli sérií obrazů inspirovaných sovětskou karikaturistickou a propagandistickou tvorbou. Výstavy se účastní i laureát Ceny Oskára Čepana, slovenské obdoby Chalupeckého ceny, Radovan Čerevka, který představuje osobitou verzi afrického domorodého umění kříženého s leteckým modelářstvím. Slovák Juraj Dudáš vystavuje interaktivní instalaci umožňující ocitnout se na chvilku v kůži amerického prezidenta. Umělec a filmový architekt Jan Kadlec se prezentuje sérií inscenovaných fotografií Albánský únik z roku 2001, ve kterých již tehdy tematizoval problematiku uprchlictví a migrace.