Grafický kabinet v expozici Českého moderního umění ve Veletržním paláci bude od úterý 20. srpna věnovaný Emilu Fillovi (1882 až 1953). Národní galerie jej připravila jako připomínku 80. výročí začátku druhé světové války a doby, kterou umělec strávil v koncentračním táboře. Fillovy práce zasazuje do širšího evropského kontextu karikatura Pabla Picassa, sdělila mluvčí NGP Tereza Ježková.
"Komorní výstava s podtitulem Herakles zápasí s býkem představuje Fillovu grafickou tvorbu 30. a 40. let, cyklus Bojů a zápasů a album Herakles, v nichž se Filla vyrovnává s běsy své doby v hlavní roli s řeckým mytologickým hrdinou vytrvale bojujícím proti útisku," uvedla kurátorka grafického kabinetu Adriana Šmejkalová.
Emil Filla patří k předním českým osobnostem první poloviny 20. století, vedle rozsáhlé umělecké tvorby, zahrnující kresbu, malbu, grafiku a plastiku, se věnoval také teorii výtvarného umění. Byl členem expresionistické skupiny Osma a inicioval založení Skupiny výtvarných umělců, orientované ke kubismu, později jej volně oslovily mytologické náměty surrealismu. Emil Filla patří také k nejdražším umělcům na českém trhu s uměním, jeho obrazy se v aukcích dávno prodávají za sumy přes deset milionů korun.
Téma boje proniklo do tvorby Emila Filly v druhé polovině 30. let s posílením nacistické ideologie v Evropě. "Filla, jenž během první světové války aktivně působil v zahraničním odboji, si byl vědom bezprostředního ohrožení a nutnosti obrany před tyranií. Postavou Herakla symbolicky vyjádřil zápas člověka s temnými silami, jejichž poražením se rodí svoboda," vysvětlila kurátorka.
Fillovu tvorbu doplňuje v grafickém kabinetu karikatura Pabla Picassa Sen a lež generála Franca z roku 1937, kriticky hodnotící politickou situaci v rodném Španělsku. Filla společně s Picassem byli jedni z prvních umělců varujícími před nebezpečím fašismu.
Emil Filla byl zatčen gestapem hned na počátku druhé světové války 1. září 1939, v první vlně zatýkání českých elit. Ani v koncentračním táboře Buchenwald ale neztrácel víru v člověka a ve vítězství lidskosti nad válečným šílenstvím. Své filozofické kontemplace psané během zajetí vydal později pod titulem O svobodě (1947). Po válce se vrátil opět k motivu Herakla, hrdiny vítězícího bez ohledu na útrapy a strasti boje.
