Vzácné knižní malby z doby vlády Václava IV. budou v Oblastní galerii Liberec k vidění jen do neděle. Světlo by je totiž jinak mohlo nenávratně poničit. Řekla to vedoucí odborného oddělení galerie Anna Habánová. Jedná se o kolorované, zlatem doplněné iluminace s námětem Svaté Trojice a Zvěstování panně Marii. Malby jsou na titulních listech dvou ručně psaných knih z 15. století. Galerie je vystavuje od začátku září v rámci výstavy Karel IV. na zakázané stezce.
Výstava sice potrvá až do 27. listopadu, tak dlouho ale nemohou zůstat vzácné malby vystaveny působení světla. Obě knihy ale podle Habánové na výstavě nadále zůstanou. "Z konzervátorských důvodů budou muset být listy knih přelistovány, neboť světlo by je mohlo nenávratně poničit," uvedla Habánová.
Obě knihy jsou nepřehlédnutelnými exponáty, každá váží přes 30 kilogramů. Jsou to rozměrné, pergamenové, ručně psané knihy svázané v těžké kožené vazbě. "Knihy vznikly v Praze a pocházejí od jednoho z nejvýznamnějších ilustrátorů tehdejší doby v Praze, Mistra Házmburského misálu," řekla Habánová. Podle ní se často taková díla nevystavují. "Obdobná umělecká díla, jejichž kulturní a duchovní hodnota je nevyčíslitelná, se na výstavách běžně objevují jako faksimile, nikoli jako originály," dodala.
Galerii se pro výstavu spojenou s Karlem IV. podařilo získat umělecké předměty, které nelze běžně vidět. Jsou na ní artefakty od 14. do počátku 16. století. Výstava je zasazená do doby vlády od Lucemburků po Jagellonce a zachycuje umění z jejich období na území dnešního Liberecka a Horní Lužice.
Nejstarší artefakty? Mince
Nejstaršími artefakty na výstavě jsou žehnající Kristus a stříbrné mince nalezené u hradu Oybin, které se razily za Jana Lucemburského. Pro výstavu se podařilo získat i umělecké předměty, které dosud neopustily zdi německého kláštera v Mariensternu, například fragment Zlaté buly císaře Karla IV.
Liberecká výstava je výjimečná i tím, že poprvé představuje slavného císaře ve spojení s regionem. Ne všechny zmínky o něm jsou ale lichotivé. Na výstavě je třeba kronika, v níž je Karel IV. popisován jako kleptoman a vykořisťovatel chudých.
Z dnešního pohledu bylo problematické i panovníkovo rozhodnutí zakázat cestování po stezce vedoucí z Čech přes Liberec a Frýdlantsko dál na sever. Stezka patřila šlechtickému rodu Ronovců. Karel IV. ale chtěl, aby se cestovalo po královské stezce do Žitavy a poplatky tak plynuly jen jemu.
