Výstava nuceného putování
OBRAZEM: Vyhnanci, poutníci i krajináři ve Smetanově Litomyšli

Cyklus výstav vizuálního umění Smetanova výtvarná Litomyšl se letos propojil s Národním festivalem Smetanova Litomyšl a vznikla tak ucelená dramaturgie reflektující sté výročí republiky, ale i téma putování nejen českou krajinou.

Pro hudební část festivalu vznikla na objednávku kantáta Český poutník s Adamem Plachetkou v hlavním sólovém partu. Na tento projekt pak tematicky navazují i dvě ústřední výstavy Smetanovy výtvarné Litomyšle. Expozice Krajinou mého srdce představuje českou krajinu na plátnech Mařákových žáků ze sbírky Miroslava Macka, výstava Poutníci mapuje osudy českých umělců vyhnaných do exilu.

"Na výstavě Krajinou mého srdce má divák jedinečnou možnost vidět obrazy dosud skryté v depozitářích. Jedním z nich je i Honsův olej Na pastvě, který původně patřil prezidentu Masarykovi," řekl při vernisáži kurátor Michael Zachař. Nenásilně tak připomněl sté výročí založení Československa, ke kterému se celý festival vztahuje. Na expozici Krajinou mého srdce se představí díla žáků Mařákovy školy, některá jména jako Kalvoda či Havelka jsou známá. Jiná budeme muset teprve objevovat. "Jan Honsa je osobnost, které bychom se v budoucnu měli věnovat, protože má přesahy mezinárodní," doplňuje Zachař.

"Uvidíte drama 20. století. Uvidíte výstavu, která se týká vynuceného putování," řekl na vernisáži výstavy Poutníci Pavel Smutný, prezident nadačního fondu Bohemian Heritage Fund, který obě dvě výstavy s tématem putování českou či přeshraniční krajinou, připravil. Poutníci se věnují českým umělcům, kteří byli nuceni opustit svoji vlast (Adolf Hoffmeister, Bernard Reder, Georges Kars, Maxim Kopf, Jakub Bauernfreund, Endre Nemes, Antonín Pelc, Alén Diviš, Robert Piesen, Mary Durasová, Pavla Mautnerоvá a Tita (Edita Hirschоvá)). Utíkali před diktátorskými a totalitními režimy, často pak končili ve Francii, ale nelehké putování je rozeselo vlastně po celém světě. Řada z nich se do vlastní nikdy nevrátila. Jejich díla ale dodnes mluví za ně: vypraví nelehké osudy nejen jejich, ale vlastně všech, co byli vyhnáni a byli nuceni tvořit a žít v zahraničí. Někteří se s tím nikdy nesmířili.

Litomyšl je známá svou progresivní politikou vůči instalacím ve veřejném prostoru. Projekt JSME 100 Václava Ciglera a Michala Motyčky dal vzniknout několika site specific projektům v exteriéru speciálně vytvořených pro Litomyšl u příležitosti oslav stoletého výročí založení naší republiky. Autoři se v nich zamýšlejí nad rolí jednotlivce ve společnosti a jeho vnímáním národní identity. Tato témata zhmotňuje i v uzavřeném prostoru Galerie Miroslava Kubíka, kde si stejně jako ve svých venkovních instalacích pohrává se světlem, konstrukcí objektů nejen ze skla a jejich začleňování do prostoru.

Výstavy jsou k vidění do 7. července v Litomyšli a okolí, instalace ve veřejném prostoru od Ciglera a Motyčky až do listopadu 2018.