Čapkova grafika už není bludištěm, zasloužila se o to výjimečná publikace pražské Galerie Zdeněk Sklenář. Její autorkou je kurátorka megaúspěšné Čapkovy výstavy na Pražském hradě historička umění Pavla Pečinková.
Čapkova retrospektiva na Hradě skončila jako nejnavštěvovanější výstava roku 2009, počet jejích diváků přesáhl 70 000, což je v našich podmínkách unikátní výkon a dokresluje to obecný zájem, který okolo osoby tohoto všestranného umělce panuje. Nicméně v rámci jeho tvorby stále existují když ne bílá, tak alespoň šedá místa. Vizuálně některá z nich, třeba tím, že do expozice zařadila téměř neznámá díla ze soukromých sbírek, zmapovala právě zmíněná retrospektiva.
Stejná autorka - historička umění Pavla Pečinková realizovala také další významný projekt, kterou ocení především studenti a badatelé, ale i příznivci a sběratelé Čapkova díla. Na základě odborných podkladů Jaroslava Slavíka zpracovala ojedinělou a reprezentativní publikaci zaměřenou na sféru, v níž se jen málokdo dokázal skutečně bezpečně zorientovat - totiž na Čapkovu grafiku. Vydala ji pražská Galerie Zdeněk Sklenář pod prozaickým, ale všeříkajícím názvem Josef Čapek - Grafika.
Vstupní studie Pavly Pečinkové nesentimentálně odkrývá jeho vztah k tomuto oboru i jednotlivým technikám, ale zabývá se i kontextem a vývojem Čapkovy grafické práce. Krom toho kniha zahrnuje i zásadní dobové texty, které se jeho grafiky týkají - mezi autory nechybějí Josefův bratr Karel, Václav Nebeský nebo právě Jaroslav Slavík. Kvalitní celostránkové barevné reprodukce Čapkových grafik vytvářejí skvělý srovnávací materiál, ale mohou přirozeně posloužit i jako obrazový doprovod, jehož estetické přednosti ocení každý.
Čtenář má možnost spatřit na vlastní oči Čapkovu grafickou práci v plném rozsahu. Jak jeho notoricky známá kuboexpresionistická díla, jimiž jsou např. Muž v cylindru, Jack Rozparovač nebo soubor Toalet, tak i nepříliš vídané rané grafiky, které mohou překvapit nejen zpracováním a ovlivněním doznívající secesí, ale i námětem, jako třeba jedny z prvních linorytů vytvořených v roce 1910 pro Erotickou revue S. K. Neumanna.
Nejcennější je ovšem přehledně sestavený systematický katalog, který o každém listu pečlivě referuje ve všech zásadních ohledech. Ten zahrnuje nejen volné grafické listy, ale i klíčové soubory ilustrací, které Čapek vnímal jako svébytný obrazový doprovod textů.
Bez poznámky nelze nechat ani výbornou grafickou úpravu Alana Záruby. Právě díky němu celý projekt stojí na pomezí výpravné monografie a souhrnu studijního materiálu. Tato kniha představuje nejen grafický objekt sám o sobě, ale i zásadní zdroj informací, bez nichž se do budoucna neobejde žádný badatel, ani příznivec Čapkovy grafické práce a české grafiky vůbec.
Foto: Galerie Zdeněk Sklenář
