Muzeum v Rokycanech připravilo výstavu věnovanou nejslavnějšímu rodákovi a prvnímu nekanonicky volenému kališnickému arcibiskupovi pražskému Janu Rokycanovi. Od narození husitského teologa uplynulo 620 let. Víc než teologickému hodnocení nebo osobě kněze se výstava věnuje vztahu rokycanské veřejnosti k Rokycanově odkazu a osobnosti, řekla autorka výstavy Radka Červená Křížková.
Kromě části, která podává základní informace o středověkém kazateli, je hlavní jádro expozice založeno právě na vztahu veřejnosti k němu. "Výstava zabírá dobu od druhé poloviny 19. století do současnosti a je zaměřena na reflexi jeho osobnosti, odkaz, který si z něj společnost v různých dobách brala," řekla autorka. Postavu Jana Rokycany podle ní rehabilitoval právě až v druhé polovině 19. století František Palacký. "Označil ho jako nejvíce haněnou postavu 15. století, protože kritiků Rokycany bylo z různých stran mnoho," uvedla. Od té doby podle ní společnost interpretovala Rokycanu spíš jako určitý symbol své doby než jako konkrétní osobnost. Jednou byl vnímám jako buditel, jindy jako kazatel. A právě na to se výstava zaměřuje.
"Například oslava v roce 1898, na které bylo v Rokycanech údajně přes 15 tisíc lidí, byla manifestací češství a přihlášení se k češství a Rokycanově odkazu," uvedla Červená Křížková. Výstava zachycuje i další dobové události, například když sokolové v roce 1869 z Rokycan s velkou slávou na voze taženém šestispřežím vezli kámen z kazatelova rodného města na stavbu Žižkova pomníku v Přibyslavi. "Poslední obrovská akce byla v roce 1947, kdy se pohled na Rokycanu zase mění a je zmiňován jako lidový kazatel," řekla autorka. Výstava se obsáhleji věnuje také Rokycanově rodnému domu. Dříve hojně vyobrazované místo bylo v roce 1984 zdemolováno, aby ustoupilo socialistické výstavbě.
Expozice, která vznikla ve spolupráci muzeí v Rokycanech a Blovicích a Státního okresního archivu v Rokycanech, zmiňuje také spolky či místa, které v Rokycanech teologovo jméno nesly nebo nesou. Výstava bude přístupná do 22. února 2018.
