Pavel Brázda odstartoval v Paříži "Festival osmiček"

Pod názvem Obluda čeká, obluda má čas byla v Českém centru v Paříži zahájena výstava obrazů předního představitele českého nekonformního umění posledních několika desetiletí Pavla Brázdy. Zároveň tím začal celoroční Festival osmiček - série akcí připomínajících některé klíčové roky československých a českých dějin končící číslicí 8.

Pro Brázdu, kterému bylo loni jednaosmdesát let, je to první výstava v zahraničí. Na hojně navštívené vernisáži umělec českým novinářům řekl, že byl s Paříží a jejím uměním vždycky hluboce spjat, i když šel ve své tvorbě vlastní cestou. Jeho vztah k Francii má i rodinný základ - jeho matka byla neteří bratrů Čapků, kteří byli ve styky s francouzskou uměleckou avantgardou; jeho nevlastním dědečkem byl básník Josef Palivec, který před válkou léta působil ve Francii jako diplomat.

ČTĚTE TAKÉ: Zašmodrchané umění je jen pro snoby (TÝDEN 35/2006), Paralelní historie dobývání vesmíru (TÝDEN 31/2006)

Vystavená díla pocházejí z 50. a 60. let. S malováním začal umělec už ve 40. letech a činný je stále. Jeho tvorba si ale vždycky jen těžko razila cestu na veřejnost a uznání se jí dostalo až po roce 1989. Předloni, k osmdesátinám, byla Brázdovi uspořádána velká výstava v Národní galerii. Název pařížské expozice je převzat z názvu jednoho z vystavených obrazů, vytvořeného na přelomu 40. a 50. let.

Festival osmiček začal, zahrne mimo jiné přednášky a debaty o nástupu komunistů, destalinizaci a "pražském jaru". Na listopad se připravuje mezinárodní kolokvium na téma Československý prostor, evropský seismograf 20. století. Bude uspořádána výstava o československé kubistické architektuře, fotografická výstava s názvem Východní blok představí dnešní podobu bolestných míst středoevropských dějin 20. století.

V rámci festivalu bude také uskutečněn projekt audiovizuálních memoárů, jehož cílem je zachytit svědectví Čechů, kteří kdysi odešli do Francie do exilu. Zaznamenány mají být osudy například Ivany Tigridové, vdovy po někdejším vydavateli exilového časopisu Svědectví a později českém ministrovi Pavlu Tigridovi, básníka Jana Vladislava, filmové historičky Drahomíry Liehmové a publicisty Jiřího Slavíčka.

Foto: archiv Týdne