Jižní zahrady Pražského hradu jsou už počtvrté galerií pod širým nebem. V rámci přehlídky Maximální fotografie si letos diváci i náhodní kolemjdoucí mohou prohlížet snímky Ivana Pinkavy. Soubor Salome je průřezem jeho dosavadní tvorby. Zdarma přístupná výstava potrvá do 14. září.
Expozice instalovaná v Rajské zahradě a zahradě Na valech představuje 34 velkoformátových zvětšenin na stojanech z oceli a skla. Černobílé snímky z let 1990 až 2004 zahrnují Pinkavovy slavné portréty i méně známá zátiší.
Pinkavovy fotografie často odkazují k obecně sdíleným kulturním archetypům: v případě námětu Salome jde o portrét dcery krále Heroda, která si za svůj fascinující tanec řekla svému nevlastnímu otci o hlavu Jana Křtitele. Pinkava ve spolupráci se svým modelem svébytným způsobem přináší pohled na výjev na téma dívka a smrt, známý v mnoha podobách z dějin malířství.
"Pinkava pracuje s osobní fyziognomií modelu jako s materiálem, ze kterého vytváří obecnou postavu, symbol odkazující ke kolektivnímu nevědomí, vizualizuje neviditelnou realitu naší společné duše,“ uvedla o tvorbě Ivana Pinkavy historička umění Milena Slavická.
Teoretik fotografie Josef Moucha připomíná, že Pinkava neexperimentuje, "jeho vyznáním není pokusnictví, nýbrž spiritualita". Fotograf našel zvláštní zalíbení v estetice manýrismu a baroka. Pojmenováním a pojetím některých prací se ale obrací až k předkřesťanské inspiraci. Významným aspektem jeho portrétů je skutečnost, že dokáže své modely a jejich duševní rozpoložení přivést k neobyčejné souhře s vlastními představami, čehož si jistě všimnou všichni pozorovatelé jeho fotografií.
Snímky prezentované v rámci výstavy Maximální fotografie opět pocházejí ze sbírek společnosti PPF, jejíž soubor české fotografie patří k nejvýznamnějším kolekcím v České republice. Výstava se koná ve spolupráci se Správou Pražského hradu a organizuje ji PPF a Agentura Schok, která také pořádá Letní shakespearovské slavnosti - ty začaly v nedalekém Nejvyšším purkrabství ve čtvrtek.
Unikátní skleněné stojany pro fotografie vznikly podle návrhu architekta Michala Froňka v ateliéru Olgoj Chorchoj, autorem grafického designu výstavy je Aleš Najbrt.
Foto: archiv
