Výstava
Pocta Michelangelovi. Národní galerie připomíná génia

Tvorbu slavného italského umělce Michelangela Buonarrotiho (1475 až 1564) představuje komorní výstava v grafickém kabinetu Schwarzenberského paláce na Hradčanech. Národní galerie v Praze jí tak připomíná letošní 450. výročí úmrtí sochaře, malíře, architekta a básníka, který vytvořil dílo, jež patří k vrcholům renesančního umění. Výstava Pocta Michelangelovi představuje jeho tvorbu na grafických listech jeho současníků i rytců pozdějších generací.

"Začala 15. července a potrvá do 19. října," sdělila mluvčí NG Eva Kolerusová. Zájemci o výstavu ale musejí zaplatit vstupenku do celé expozice Baroko v Čechách, i když ji třeba již viděli. Stojí 150 korun stejně jako do ostatních stálých expozic NG kromě Veletržního paláce, kde je základní vstupné za 200 korun.

Michelangelo se narodil 6. března 1475 v Caprese poblíž Arezza, avšak záhy se domovem jeho rodiny stala Florencie. Umělecké školení získal v dílně Domenica Ghirlandaia a studiem antického sochařství v bohatých medicejských sbírkách. Mocný vladař Lorenzo Magnifico si záhy všiml talentu mladého umělce a začal jej podporovat. S Florencií je Michelangelo spjat řadou významných děl, která vytvořil jak pro Mediceje, tak pro republiku i soukromé objednavatele. Monumentální socha Davida je dodnes ikonou Florencie.

Druhým nejvýznamnějším působištěm umělce se stal Řím. Mezi zakázky, které v papežském sídelním městě dostal, patří sousoší Piety ve Svatopetrské bazilice, malířská výzdoba Sixtinské kaple, náhrobek papeže Julia II., přestavba vatikánského chrámu či proměna Kapitolského náměstí.

Michelangelova tvorba sklízela obdiv již mezi současníky, snad všichni umělci pobývající v Římě mířili k Michelangelově fresce v Sixtinské kapli, aby kopírovali jeho slavné postavy a později inspiraci využili ve své práci. Umělcova tvorba se těšila také velkému zájmu rytců, kteří známá díla převáděli do mědirytu či leptu. Grafické listy rychle šířily Michelangelovy novátorské kompozice i figurální motivy.

Výstava ve Schwarzenberském paláci připomíná tvorbu italského umělce právě v grafikách. Z jeho bohatého odkazu čerpali barokní umělci, hold mu však skládá i umění 19. století a mnozí moderní tvůrci. Výstava představuje také několik pozdějších grafických listů, mezi nimi působivý portrét italského umělce, který vytvořil grafik českého původu Emil Orlik v roce 1913.