Návrat ztraceného díla
Podivuhodný případ odcizeného Gustava Klimta
12.12.2016 19:00
Před téměř dvaceti lety zmizel z galerie italského města Piacenza vzácný obraz za velmi podivných okolností. Ještě donedávna nemělo řešení kauzy příliš nadějné vyhlídky, nyní však policie obdržela informaci, podle níž se cenná malba vrátí zpět do města během několika měsíců či týdnů.
Seržant major Salvatore Cavallaro balancoval na žebříku, zkoumaje střechu galerie Ricci-Oddi. "To nesedí," křikl na kolegy pod sebou, zatímco porovnával velikost masivního zlaceného rámu s úzkým otvorem střešního okna. "Ani náhodou, tudy jednoduše zloděj s obrazem neproklouzl," dodal. Můžeme si představovat, jak se lupič pokouší protáhnout obraz skrz titěrný okenní prostor, ale k ničemu by to nevedlo. Dílo vídeňského umělce Gustava Klimta tudy podle všeho skutečně projít nemohlo, otázkou ovšem zůstává - jak se 22. února 1997 ocitl zlatý rám na střeše galerie?
O deset měsíců dříve byl Portrét dámy zapojený do dramatu jiného druhu, díky páru bystrých mladých očí. Osmnáctiletá studentka umění Claudia Magaová listovala kompletním dílem Gustava Klimta, když si všimla značné podobnosti mezi Portrétem dámy a jiným Klimtovým obrazem - Portrétem mladé dívky, který nikdo nespatřil od roku 1912. "Mladá dívka má na sobě šálu a klobouk, jinak se dvě ženy od sebe příliš neliší: obě se dívají přes rameno, mají stejný úsměv, a dokonce i totožné znaménko krásy na levé tváři," řekla Magaová. Okopírovala a zvětšila dvě malé fotografie z knihy, překreslila profil mladé dívky na pauzovací papír a přiložila navrch Portrétu dámy. "A bylo jasno. Dáma pod sebou ukrývala jiný portrét, jediný dvojportrét, který Klimt v životě namaloval."
Claudia svou teorií vzbudila zájem tehdejšího ředitele galerie Ferdinanda Arisiho. O pár týdnů později ji vyzvedl ze školy, odvezl do galerie a sundali spolu obraz z rámu. Portrét zabalený do hnědého papíru odnesli do místní nemocnice, kde pomocí série rentgenů odhalili matné stíny dřívějších prací pod povrchem. Příběh za obrazem přinesl další překvapení: Klimt se hluboce zamiloval do mladé Vídeňanky, jež se brzy stala jeho múzou. Po náhlé smrti dívky ale portrét přemaloval, aby zapomněl na bolest z její ztráty.
Obraz vypadal přesvědčivě
Piacenza byla v extázi. Uspořádala dokonce speciální výstavu, která měla obraz odhalit. Ve stejnou dobu byla galerie v rekonstrukci a řada děl byla zabalena a přesunuta do skladu. Když Klimtův portrét zmizel, nejprve si nikdo nic neuvědomil. Zaměstnanci předpokládali, že dílo bylo záměrně odstaveno v rámci příprav pro novou výstavu. "Pak jsme obdrželi telefonát z galerie. Mumlali něco o tom, že nemůžou najít Portrét dámy," sdělil seržant Cavallaro. Poté, co seržant dorazil na místo činu, zjistil, že dveře galerie byly otevřené, lidé proudili dovnitř i ven a bezpečnostní systém byl vypnutý. Tváří v tvář mysterióznímu lupiči a bez jakýchkoliv vodítek byla policie v koncích. O radu žádala dokonce i místního zlodějíčka umění, ani ten ale policii nepřivedl na správnou stopu.
Malý pokrok v případu nastal prvního dubna 1997, když pohraniční policie zadržela balík na italsko-francouzské hranici Ventimiglia, adresovaný bývalému italskému politikovi Bettinovi Craximu, který se v té době skrýval před zákonem. Když balík otevřeli, policie ke svému překvapení našla Klimtův obraz. Tehdejší ředitel galerie Ricci-Oddi se domníval, že jde o aprílový žert, ale jeho předchůdce Arisi byl optimističtější a ihned do Ventimiglia odcestoval.
"Bláznivě jsme se rozjeli do Ventimiglia," vzpomíná Fugazza ve svých denících. "Ale jediné, s čím jsme se vrátili, byla pokuta za překročení rychlosti," dodal. Obraz vypadal přesvědčivě, ale vůně olejové barvy byla příliš čerstvá. Nešlo tedy o originál, ale o vysoce kvalitní padělek. Ve Fugazzových denících je další zvláštní záznam. Pár dní před tím, než obraz zmizel, poznamenal si následující myšlenku: promluvit si s policií a s jejím svolením předstírat, že obraz byl ukraden, aby ještě více upozornil na nadcházející výstavu. "Teď je ale Dáma nadobro pryč. A proklínám den, kdy jsem byť jen pomyslel na takovou pošetilou a dětinskou věc." Brzy poté byl Cavallaro přidělen k jinému případu a kauza se uzavřela.
A zůstala uzavřená až do roku 2013, kdy policie učinila pokus identifikovat část otisku prstu nalezeného na rámu - marně, jak se později ukázalo. Loni v létě ale místní novinář uspořádal setkání mezi novým policejním vyšetřovatelem, plukovníkem Lucou Pietranerou, a zlodějem umění, kterého poznal v jednom z mnoha barů v Piacenze. A zloděj se osvědčil jako zlatý důl informací. Pověděl plukovníkovi, že on byl tím zlodějíčkem, kterého původní vyšetřovatelé v roce 1997 prosili o radu, zatímco hledali pachatele krádeže. Také přiznal, že on je ve skutečnosti tím, kdo obraz ukradl a nechal rám na střeše galerie. A poté vysvětlil, že to, co ukradl, byla ve skutečnosti kopie.
Co se tedy stalo s původní malbou?
"Inu, ukradl jsem ji měsíce předtím, než si toho vůbec kdo všiml," přiznal se hrdě postarší zloděj. Několik měsíců po objevení "dvojitého Klimta" v listopadu 1996 přišel do galerie a nepozorovaně nahradil originál kopií. "Nikdo ani nemrkl. Šlo o pečlivě naplánovanou, čistou vnitřní práci," řekl lapka, který nyní pomáhá policii výměnou za imunitu před stíháním. A proč bylo nutné ukrást kopii? "Provedl jsem to tak, abych zakryl skutečnost, že šlo o duplikát. Ona speciální výstava by jistě přilákala klimtovské odborníky a ti by poznali, že se jedná o podvrh. To by znamenalo katastrofu pro člověka z galerie, který mi při krádeži pomáhal.
Nejvíce překvapující tvrzení starého pána ovšem je, že obraz by se měl do města vrátit ke dvacátému výročí krádeže (nebo lépe řečeno: krádeže kopie), jinými slovy: v únoru příštího roku. Jak tuto informaci získal, není jisté. Podle něho byl obraz prodán dealerovi za velké množství peněz a kokainu. Policie ale návrat obrazu rozhodně nevyvrací. V současnosti je v kontaktu s bezpečnostními složkami jiného evropského státu, kde obraz visí v soukromé sbírce. Jediná věc, kterou si nyní Italové nemohou být jistí, je, zda jsou nyní na stopě originálu, či kopie. To podle vlastních slov mohou určit teprve poté, až budou mít obraz bezpečně ve svých rukou.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.