Podmalby na skle, tedy obrázky malované na zadní straně skla, vzniklé od antiky po 19. století, představí Uměleckoprůmyslové muzeum od čtvrtka na výstavě. Jmenuje se V lesku zlata, v záři barev a muzeum ji připravilo ze svých sbírek u příležitosti 135. výročí svého založení. Z 387 podmaleb, které má muzeum ve sbírkách, bude na výstavě 135 děl, třicítka z nich prošla mezi lety 2001 a 2017 restaurováním. Novináře dnes s výstavou seznámila její kurátorka Helena Brožková.
Výstava přibližuje vývoj tohoto specifického druhu umění, jež v podobě noblesních předmětů představovalo ceněné položky v chrámových pokladnicích a šlechtických i měšťanských sbírkách. Tyto předměty byly vždy v popředí sběratelského zájmu, což připomíná i 13 exponátů z původní sbírky zakladatele muzea Vojtěcha Lanny.
Podmalba na skle je technika malby na sklo za studena, zpravidla temperovými barvami. Vyskytovala se již v Byzantské říši, odkud byla přenesena ve 13. a 14. století do Itálie. Největší rozkvět tato technika na českém území zaznamenala od druhé poloviny 18. století do konce 19. století, kdy při sklárnách v pohraničních oblastech vznikaly malířské dílny a tato technika zlidověla.
Nejcennější renesanční obrazy zastupuje dílo Hanse Jakoba Sprüngliho (1559 až 1637) z Curychu nebo drobná podmalba signovaná VBL. Z období baroka pocházejí práce nizozemského malíře Gerharda Janssena (1636 až 1725), Daniela Preisslera (1636 až 1733) působícího v Kunštátu, podmalby připisované takzvané česko-francké škole nebo díla malířů činných v 18. století v Augsburgu. Expozice nabídne i výběr grafik, které se staly předlohou pro některé vystavené podmalby.
Mecenáš a sběratel Vojtěch Lanna (1836 až 1909), syn slavného českého průmyslníka, patřil k zakladatelům Uměleckoprůmyslového muzea. Lanna byl podle vedení muzea nejštědřejším mecenášem. Sběratel a znalec kromě jiného věnoval muzeu polovinu svých sbírek skla, což dodnes umožňuje představit vývoj sklářských památek od antiky po současnost.
