A je takové ticho...
Poezie dnů: Šimotová nacházela ve věcech křehké ozvěny příběhů

Kresba Grafitový anděl otevírá výstavu kreseb Adrieny Šimotové, která začala v českobudějovickém Domě umění. Pod názvem A je takové ticho...(II) se díla malířky zastoupené i ve francouzském Centre Georges Pompidou vrací do této galerie po dvaceti letech. Výstava potrvá do 22. dubna.

Jde o kresebné meditace námětově spjaté s věcmi z autorčina ateliéru a domova. Pod názvem A je takové ticho... představila v roce 2012 v Osíku u Litomyšle kresby, kdy názvem odkazovala na verš "A je takové ticho, že je musíš vyslovit: a to ty, právě ty!" z básně Je Vladimíra Holana, jehož měla ráda. Kolekce v Domě umění na tuto výstavu volně navazuje.

"Ve svých kresbách se Adriena Šimotová obrací k věcem - nádobám, šatům, částem dveří a oken, aby z jejich paměti, prostřednictvím dotyků a otisků, vyvolávala ozvěny příběhů," řekl kurátor výstavy Pavel Brunclík.

Kolekce nabízí černobílé práce. Podle Škody některé diváky překvapí, že chybějí její figurální barevná díla. Sám považuje Šimotovou za nejzásadnější osobnost současné české výtvarné scény, kvůli "pravdě" jejích prací. Za dvacet let, během nichž galerii vede, je pro něho setkání s ní na prvním místě.

"Kvalita jejího díla je světová. Její práce provázejí křehkost, cit, ticho, přesvědčivost, osobitost, naléhavost, poezie. Když jsem ji poznal, působila na mě skvěle. Byl jsem o dost mladší než ona, ale její lidskost, otevřenost... byla duchem strašně mladá. Když si člověk uvědomí, že ztratila manžela, syna, tak byla pořád veselá, uměla se radovat ze života, bolest víc řešila v tvorbě a v sobě," řekl kurátor Domu umění Michal Škoda.

Několik návštěv jejího ateliéru označil za nezapomenutelné chvíle, kdy cítil silný existenciální přesah. "Byla velice křehká, tichá, citlivá a poetická, ale zároveň normální - dnes se z ní trošičku přehnaně dělá až éterická osobnost. Byla andělem, ale normální ženská, která se uměla i rozčílit a mluvit sprostě, ale všechno se šarmem," dodal Škoda.

Jedno dílo v Domě umění připomíná, že od poloviny osmdesátých let minulého století absolvovala Šimotová pracovní pobyty v bývalém františkánském klášteře v podkrkonošském Hostinném. Uspořádala tam i neoficiální výstavy velkoformátových kreseb. "V nich chtěla uchovat paměť chátrajícího, v padesátých letech násilně zrušeného řeholního domu. Duchovní atmosféra opuštěných, tichých a prázdných prostor pro ni měla zásadní význam," řekl Brunclík.

Adriena Šimotová (1926-2014) se narodila v česko-francouzské rodině. Studovala na VŠUP, kde se setkala se svým pozdějším manželem Jiřím Johnem, grafikem a malířem. Její díla jsou v řadě domácích i zahraničních sbírek včetně pařížského Centre Georges Pompidou, vídeňské Albertiny nebo Muzea umění v japonském Kjótu.