Pražské památky UNESCO: přidá se k nim nadčasový Plečnikův kostel?

Kultura
4. 1. 2017 12:56
Římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v pražských Vinohradech. Přední stavbu 20. století navrhl architekt Josip Plečnik, při projektování se inspiroval Noemovou archou.
Římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v pražských Vinohradech. Přední stavbu 20. století navrhl architekt Josip Plečnik, při projektování se inspiroval Noemovou archou.

Do tří let by měl být rekonstruován vinohradský kostel Nejsvětějšího srdce Páně, jedna z nejpozoruhodnějších sakrálních památek v Praze. V příštím roce by Česká republika mohla podat žádost o nominaci památky na seznam světového dědictví UNESCO. Řekla to ředitelka oddělení UNESCO na ministerstvu kultury Dita Limová. Nominaci doplní stavby, které autor kostela, slovinský architekt Josip Plečnik (1872-1957) postavil ve své vlasti. Od Plečnikova úmrtí, jehož největší stopa v Česku je na Pražském hradě, uplyne 7. ledna 60 let.

Poté, co byl kostel před sedmi lety vyhlášen národní kulturní památkou, je rekonstrukce dalším krokem při úsilí o jeho zápis na seznam UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu). Při rekonstrukci kostela, která začala loni v létě, se opravují věže, do kterých zatéká, praskliny v podlaze a opravovat se budou také hodiny, největší v Česku. Šestimilionovou rekonstrukci financuje především tamní farnost, přispěl na ni ale i stát a městská část Praha 3.

Nad hlavním oltářem z bílého mramoru a zlacenými tepanými dvířky je zavěšena třímetrová zlacená postava Krista v symbolickém srdci a sochy šesti českých patronů v nadživotní velikosti: sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop. Jsou z lipového dřeva a vytvořil je sochař Damián Pešan.

Na prestižním seznamu UNESCO je od roku 1992 zapsáno historické jádro Prahy. Na indikativním seznamu památek, které každá země hodlá předložit k zápisu, má ČR mezi téměř dvěma desítkami položek rozšíření centra o další památky, uvažovalo se právě i o vinohradském kostele.

Věžní hodiny římskokatolického kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad na pražských Vinohradech jsou největší v Česku. Kostel má širokou hlavní věž, která dosahuje výšky 42 metrů, se šesti zvony a rozměrnými kulatými hodinami s průměrem téměř 7,5 metru.Tento záměr se ale podle Limové v současné době nerozpracovává a odborníci připravují jen společnou nominaci se Slovinskem pod názvem Nadčasová humanistická architektura Jože Plečnika v Lublani a v Praze. Slovinsko je hlavní koordinátor příprav, zatím poslední schůzka přípravné skupiny se podle Limové konala na podzim loňského roku.

Nominační proces je velmi dlouhý, o zápisech památek se jedná mnoho let. Pokud je nominace nadnárodní jako v případě Plečnikových staveb, je proces ještě složitější. Mezinárodních nominací má Česko připraveno několik. V poslední době je výbor UNESCO často upřednostňuje před čistě národními kandidaturami.

Josip Plečnik (1872-1957) slovinský architekt, autor úprav Pražského hradu a projektu kostela v Praze na Vinohradech, profesor UMPRUM v Praze a techniky v Lublani.Česká republika má zápisů na seznamu 12, což se vzhledem k její rozloze považuje za velký úspěch. Jsme co do počtu zápisů mezi prvními 30 zeměmi na světě, uvedla Limová. Nominace s Plečnikovými stavbami se podle ní ale určitě nebude podávat letos, možná v příštím roce.

Zápis na seznam UNESCO je pro majitele památek prestižní záležitostí. Uvedení v seznamu téměř automaticky znamená zvýšení zájmu turistů z celého světa. V Česku je také možné pro památky již zapsané i pro ty, které byly zatím jen nominovány, žádat o finanční podporu. Ministerstvo kultury v roce 2008 k několika svým dotačním programům v oblasti památek přidalo další právě pro jejich vlastníky.

Kromě nemovitých památek má Česko na seznamu UNESCO také položky nehmotného dědictví. Jsou to slovácký verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a jízdy králů na jihovýchodě České republiky; spolu s dalšími zeměmi má Česko na seznamu sokolnictví. V prosinci seznam rozšířilo české a slovenské loutkářství. V registru Paměť světa, který je určen na záchranu nejvzácnějších dokumentů a jejich zpřístupnění, má ČR pět položek.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Kamaryt Michal, Youtube

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ