Těžko uvěřitelné množství záznamů, které o lidech v Československu vytvářela někdejší Státní bezpečnost, přibližuje výstava v centru současného umění DOX. Připravil ji jeho ředitel Leoš Válka.
V ještě nezrekonstruovaných částech DOXu jsou vysoké stěny odshora až dolů polepené archy se jmény lidí. Archů je 6485 a jména v nich obsažená tvoří jen pět procent z více než 777 tisíc osob, k nimž StB záznamy vedla. Monumentální instalace nazvaná Evidence zájmových osob.
StB bude v centru DOX do konce února. Vychází z počítačových databází StB o evidenci zájmových osob. Zveřejněné záznamy u velké části neříkají nic o tom, na jaké straně daná osoba stála - zda se jednalo o člověka, kterého považoval režim za svého nepřítele, nebo zda šlo o spolupracovníka StB. Instalace je komentářem k možnostem administrativního systému, který umožnil centrální evidenci a sledování téměř deseti procent populace.
Instalaci doplňuje socha svázaného muže a fotografie prezidenta, za jehož vlády elektronická databáze komunistické tajné policie vznikala, Gustáva Husáka.
Hudba Keithe Jarretta se střídá s hudbou Karla Gotta, držitele ocenění národní umělec, které mu udělil právě Husák, a čerstvého držitele medaile za zásluhy, jednoho z nejvyšších ocenění svobodného českého státu, jež mu dal prezident Václav Klaus. Rozměry, které zdi popsané ve výstavních prostorech mají, ukazují jen zlomek z množství lidí různým způsobem sledovaných komunistickým režimem.
Ani zdaleka pak nedokládají, jak se tajná policie k těm, které skutečně fyzicky pronásledovala, zatkla a mučila. Přesto počet jmen působí na diváka ohromujícím způsobem a může připomínat třeba nápisy jmen v Pinkasově synagoze, kde jsou sepsány oběti holokaustu v českých zemích.
Evidenci zájmových osob (EZO) vytvářela v druhé polovině 80. let StB jako páteř svého budoucího elektronického informačního systému. Záznamy pocházejí zejména z papírové ústřední operativní evidence tajné policie, kde bylo v polovině 80. let uloženo okolo 800 tisíc karet. Podle původního harmonogramu měla být databáze EZO zkušebně spuštěna v lednu 1990. Podle slovenského Ústavu paměti národa obsahuje EZO záznamy k více než 777 tisíc osob.
ČTĚTE TAKÉ: Penc narazil se seznamy StB. Porušuje zákon
V současnosti tuto evidence používá pro vyhledávání spisů Archiv bezpečnostních složek, který ji převzal od ministerstva vnitra. Letos v červenci základní údaje z EZO zveřejnil na internetu Stanislav Penc. Vzbudily velký zájem veřejnosti, ale v září přestaly fungovat pod pohrůžkou pokuty za údajné porušení zákona o ochraně osobních údajů. Penc získal databáze od bývalého šéfa Ústavu paměti národa Jána Langoše. Zveřejnil je prý proto, že Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů některé věci z evidence zatajují a ke zveřejnění vybírají mediálně vděčné kauzy. Ředitel ústavu Pavel Žáček kritiku odmítl.V pondělí se v DOXu bude konat od 18:00 přednáška historika Petra Blažka o vzniku a roli EZO, na kterou přijde i Penc.
Foto: ČTK
