Slavný malíř
Překvapivý objev. Michelangelo ukryl svojí podobu do karikatury

Renesanční umělec Michelangelo Buonarroti do portrétu své přítelkyně, básnířky Vittorie Colonny, patrně vkreslil i svou žertovně pojatou podobu - nahrbenou postavu malíře zachyceného při práci. Uvádí to studie brazilského badatele Deivise de Campose z univerzity v Porto Alegre.

Portrét renesanční básnířky pochází z roku 1525 a je vystaven v Britském muzeu. Markýza z Pescary pocházela ze staré římské rodiny Colonnů. Po smrti manžela se už nevdala a do konce života se věnovala kulturní a náboženské činnosti. Stýkala se s humanisty a umělci své doby; vřelý přátelský vztah ji pojil právě i s Michelangelem.

Malá postava shrbeného malíře se skrývá na levé straně portrétu v ohybech rukávu, vedle břicha portrétované. Podle de Campose se obrys postavy podobá jiné karikatuře sebe sama, kterou Michelangelo přikreslil vedle sonetu z roku 1509, v němž sarkasticky líčí nesnadnou a fyzicky náročnou práci na Sixtinské kapli.

Brazilský badatel se domnívá, že karikatura může být skrytým "podpisem" umělce a může svědčit o tom, jak zhruba padesátiletý Michelangelo vypadal a v jakém byl zdravotním stavu. "Tehdejší umělci podléhali mnoha omezením - nemohli například svá díla signovat. Michelangelo mohl tímto způsobem omezení obejít," uvedl de Campos.

Tým brazilského vědce minulý rok zveřejnil teorii, že Michelangelo při práci na Medicejské kapli ve Florencii používal pohanské symboly, které údajně zastupují ženské pohlavní ústrojí.

Brazilští badatelé se soustředili na tři symboly: dobytčí lebku, kruhy propojené provazy a mušli. Ty podle de Camposova týmu evokují tvar dělohy a vaječníků. Renesanční génius je do své práce zakomponoval s úmyslem "ztvárnit schopnost obrody a obnovy mezi životem a smrtí", vysvětlují brazilští badatelé.

Michelangelo Buonarroti žil v letech 1475 až 1564. Byl sochařem, malířem, architektem, projektantem i básníkem, sám sebe ale pokládal především za sochaře. Jeho vrcholným sochařským dílem je skulptura Davida, kterou si u něj v roce 1501 objednala Florentská republika. Proslavil se také freskovou výzdobou Sixtinské kaple.