Návštěvníci Národního památníku na Vítkově dostanou o víkendu možnost vidět výstavu Druhý život husitství. Přibližuje proměny vnímání tohoto hnutí v moderních dějinách české společnosti od zrodu moderní husitské tradice v první polovině 19. století až po využití tématu husitů v ideologii komunistické diktatury. Výstava bude otevřena do 26. března příštího roku.
Podle generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše patří památník na Vítkově mezi jedno z mála míst, které mělo významný vliv na utváření historického vědomí. Husitství je patrně tím nejvýznamnějším historickým obrazem, který je s ním spojen. "Proto chceme na tomto symbolickém místě návštěvníkům přiblížit vnímání husitství a jeho proměny v moderních dějinách a poukázat na jejich význam při utváření české národní identity," řekl.
Výstava představuje vznik a rozšíření husitské tradice do populární kultury i do národního hnutí v kontextu formování moderního českého národa v 19. století. V tomto období byly domy zdobeny husitskými motivy, podle husitských hrdinů byly pojmenovávány ulice a čtvrti a dokonce jim byly odhalovány pomníky. Historické události 20. století přinesly další proměny v interpretaci husitské tematiky - z ideologie národní se stala ideologie státní. Podle historiků však husitská látka vzbuzovala i bouřlivé diskuse uvnitř české společnosti. Dějiny tohoto mýtu jsou tedy i dějinami vztahu českého národa k vlastní minulosti.
První část výstavy poukazuje na zrod moderní husitské tradice v první polovině 19. století, kdy se toto téma nakrátko stalo náplní státní propagandy v boji proti Napoleonovi, ale současně bylo objektem zájmu rodící se občanské společnosti, živené romantismem. Příkladem je studie k obrazu Husitské kázání německého malíře Carla Friedricha Lessinga z roku 1834, kde jsou postavy zobrazeny jako romantičtí hrdinové bojující za svobodu ducha.
Druhá polovina 19. století byla ve znamení rozšíření národní myšlenky do širšího povědomí; s tím se pojila odlišná interpretace husitské minulosti. Na místo bojovníků za svobodu ducha nastupuje aspekt národnostní. V materiální kultuře českých zemí se tak začaly objevovat předměty každodennosti s husitskou tematikou. Typickou ukázkou jsou vycházkové hole "žižkovky", zdobené symboly a postavami husitské minulosti.
Husitské téma bylo rovněž náplní ideologie nově vzniklého Československa, včetně doby obou válečných konfliktů. Následné využívání husitské tematiky komunistickou diktaturou je návštěvníkům přiblíženo například čepicí z Vávrova filmu Jan Hus z roku 1954 či těžítkem s husitskými motivy darovaným Klementu Gottwaldovi.
