Prostředníčky z památníku jsou pryč. Policie kauzu šetří

Pomník svérázně připomínající datum 17. listopadu vydržel na svém místě přes noc. Ještě kolem deváté hodiny ráno byla parafráze pomníku na Národní třídě na svém místě. Nyní už je v původním stavu.

"Inovativní" dodělávky Romana Týce ráno pouze zakrývaly dva erární ručníčky. Před polednem už byla pamětní deska v původním stavu a přítomný zřízenec právě vylamoval sádrokartonové desky se zbytky svíček, které pokrývaly část dlažby v podloubí. Dodatečně instalované části nechal z Kaňkova paláce odstranit majitel budovy, kterým je Česká advokátní komora.

ČTĚTE TAKÉ: Památník 17. listopadu na Národní třídě hajluje a fuckuje

Policisté zatím nemají k věci co říct, ani ji nechtějí nijak blíž komentovat. "Případ na základě oznámení prošetřujeme, místo je zdokumentováno," sdělila on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí pražské městské policie. "Policejní komisař zatím nerozhodl o jaký protiprávní čin se jedná. Pravděpodobně to bude konzultovat se státním zástupcem." Sdílnější nebyla ani zástupkyně Služby kriminální policie a vyšetřování Prahy 1, která má vyšetřování také na starosti.

Kdo je Roman Týc

Přední představitel guerilla artu a umění ve veřejném prostoru, mimo jiné autor hry Seber policajtovi čepici a zmiz! Při povodních v roce 2002 sjel na improvizovaném člunu rozvodněnou Vltavu, v roce 2003 před Národním muzeem vystavil sochu Ohnívání, kterou reagoval na upálení studenta Zdeňka Adamce. V roce 2007 vyměnil v Praze během Velikonoc zhruba padesát panáčků do semaforů pro chodce. Běžné figurky nahradil jinými, s poněkud kreativnějším chováním. Za tuto akci dostal cenu na festivalu Cidewalk Cinema ve Vídni, v Česku mu za totéž hrozí měsíc vězení. Roman Týc je také jedním z klíčových členů skupiny Ztohoven, která např. v roce 2003 překryla neonové Srdce od Jiřího Davida na Pražském hradě, v roce 2007 se nabourala do živého vysílání ČT a v programu Panorama odvysílala simulovaný záznam atomového výbuchu v Krkonoších. Za tento čin se její členové ocitli před soudem, ale byli osvobozeni.

"V současné době bude skutečně klíčové kvalifikovat eventuální trestný čin. Kdyby například Roman Týc pamětní desku poškodil, rozhodně by se nabízelo úmyslné poškozování cizí věci," řekl k případu právník Tomáš Sokol.

K tomu ovšem nedošlo, ani při bližším pohledu nejsou na pamětní desce zjevné známky poškození. Důvod je prostý. "Ty díly, které tělo pomníčku prodlužovaly, byly ze dřeva a sádry takže byly poměrně lehké, napatinováním dostaly barvu bronzu. Protože je deska kovová stačily k jejich uchycení magnety," vysvětlil Roman Týc technickou stránku věci.

"V takovém případě nevím, co policie vymyslí, myslím, že nic," podotýká k tomu Sokol. O poznání skeptičtější je ale advokátka Dagmar Raupachová. "Nejde jen o doslovný výklad. K poškození cizí věci nedojde jen tak, že někdo vezme kladivo a urazí jím kus nějakého předmětu. V jisté rovině může jít i o opravdu zásadní poškození původního záměru nebo smyslu. Teď záleží jen na rutinní práci policie, aby posoudila, jestli byla nějaká skutková podstata věci naplněna."

Foto: Robert Zlatohlávek a Karel Šanda