"Jeden stoprocentní Tizian"
Renesanční ostuda na Pražském hradě
31.01.2016 19:35 Původní zpráva
Fraška nebo podvod na návštěvníky. I tak označují aktuální výstavu Tiziano Vanitas na Pražském hradě špičkoví historici umění. Většina z děl, která autoři výstavy připisují renesančnímu géniovi, jsou podle odborníků jen pouhé kopie.
Před Císařskou konírnou se stáčí fronta až na druhé nádvoří Pražského hradu. O výstavu Tiziano Vanitas - básník obrazu a odstínu krásy je velký zájem. Jméno benátského renesančního velikána české publikum prahnoucí po velkých uměleckých zážitcích láká o víkendu i ve všední den. To ale čekající ještě netuší, co za svých 180 korun skutečně dostanou. Ačkoliv má jít o přehlídku děl slavného malíře Tiziana, autorství většiny obrazů mu podle odborníků nejde s jistotou připsat.
"Na výstavě je snad jen jeden stoprocentní Tizian, a to obraz Flóra z muzea Uffizi ve Florencii. Je to podvod na diváky," tvrdí rozhodně bývalý ředitel Národní galerie v Praze Martin Zlatohlávek. Kunsthistorik, který v současné době působí v Ústavu pro dějiny umění na Univerzitě Karlově v Praze, si nebere servítky. Ostatní díla podle něj buď pocházejí od žáků mistrovy dílny, nebo jsou pouhými kopiemi. Popisky pod obrazy je však připisují přímo Tizianovi nebo jsou velmi nejasné.
Souhlasí s ním i vedoucí Arcidiecézního muzea Olomouc a správce kroměřížské obrazárny Miroslav Kindl: "Pražský hrad se stal bez nadsázky dějištěm frašky. Výstavní podnik Tiziano Vanitas je v mnoha ohledech pochybným projektem. Originální Tizianova plátna na výstavě se dají spočítat na prstech jedné ruky," tvrdí.
Kontroverzní vystavovatel
Výstavu pořádá společnost Art for public, jež má za sebou již dvě diskutabilní velké výstavy: retrospektivu malíře Amedea Modiglianiho v roce 2010 a o dva roky později přehlídku kreseb Francise Bacona v Galerii Středočeského kraje. I v těchto případech odborníci pochybovali o pravosti vystavených děl, a přehlídka Baconových kreseb se kvůli tomu dokonce dostala k soudu. Ten ale rozhodl velmi vyhýbavě. Nesmějí být označovány za padělky, ovšem nepotvrdil ani jejich pravost.
Bývalý šéf NG Zlatohlávek si nicméně o pověsti organizátora myslí své: "Divím se Správě Pražského hradu, že si tuto společnost neprověřila. Divím se i UniCredit Bank, kde se osobní bankéři velice dobře starají o sběratele umění, že tu figuruje jako sponzor."
Výstavu pochopitelně hájí její organizátorka Monika Burian Jourdan. "Je otázkou, jak striktně se díváme na pojetí autorství, co je čistý Tiziano, a co jeho škola. Díla starých mistrů jsou většinou výsledkem kolektivní práce," říká. Většina Tizianových obrazů podle ní nikdy nebyla zkoumána z hlediska toho, zda jde o díla samotného mistra, nebo některého žáka z jeho dílny.
Jenže to návštěvník netuší. Za vystavenými obrazy vidí ruku Tiziana a organizátoři mu tuto představu nijak nevyvracejí. Co je originál, a co kopie (byť z Tizianovy dílny), není většinou blíže upřesněno.
* Kde se nacházejí skutečné Tizianovy originály?
* Jaký je vlastně rozdíl mezi kopií, padělkem a kolektivním dílem?
* Jaké další ostudné problémy provázejí Tizianovu výstavu na Pražském hradě?
ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A SPOUSTU DALŠÍCH ZAJÍMAVOSTÍ SE DOČTETE V NEJNOVĚJŠÍM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 1. ÚNORA 2016.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.