Česká Lípa
Renesanční sgrafitová fasáda Červeného domu se dočká záchrany

V České Lípě začala druhá etapa oprav a restaurování poškozených sgrafitových fasád takzvaného Červeného domu, v němž má detašované pracoviště místní muzeum. Jde o jedinou dochovanou renesanční stavbu se sgrafitovou fasádou v Libereckém kraji. Pokud by se opravy neudělaly, nedaly by se už některé lovecké výjevy zachránit. Místy jsou odpadlé celé plochy. Druhá etapa bude stát 1,8 milionu korun a zaplatí ji Liberecký kraj, který je vlastníkem památkově chráněné budovy.

Snaha o záchranu sgrafitových fasád začala v 90. letech minulého století, přípravné práce se ale k realizaci povedlo dotáhnout teprve loni. "Opravu fasád jsme postavili jako prioritu na Českolipsku," uvedla krajská radní pro kulturu Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj).

První etapa stála 1,5 milionu. Opravy a restaurátorské práce se dělaly na západní části bývalého letohrádku, který nechal v zámecké zahradě vybudovat v roce 1583 Jetřich Jiří Berka z Dubé a Lipé. Podle ředitele muzea Zdeňka Vitáčka nyní přijde na řadu jižní a severní část fasády, hlavně jižní vykazuje rozsáhlé destruktivní poškození způsobené převážně vlivem vlhkosti a solí. Obnova fasády ve II. etapě by měla skončit do října příštího roku.

Fasáda je pokryta sgrafitem typu jehlancové bosáže. Odlišné sgrafitové ornamentální zdobení je jen na římse a na jižní straně jsou ještě značně poškozená figurální sgrafita. Navenek není zřejmé, proč má dům přízvisko červený. Získal ho v 19. století, zřejmě podle červené výmalby lodžie. "Dnes už dům červeně nevypadá, ale kdysi byly červené sloupy i výmalba v některých částech. Je to vidět na jednom obraze, jak to působilo červenou barvou. Asi od toho pochází označení domu," řekl historik Jaroslav Panáček.

Podle Vitáčka je možné, že se červená na budovu vrátí, zbytky této barvy jsou patrné na venkovních pilířích. "Pokud restaurátorský průzkum potvrdí, že byly červené, tak budeme směřovat restaurování pilířů do červené barvy, abychom vrátili objektu nejpůvodnější podobu," uvedl ředitel. Kromě pilířů potřebují opravit i lodžie, rozsah prací vzejde z výsledků nynějších průzkumů. Opravy pilířů a lodžií by muzeum chtělo provést do dvou let. Už dříve restaurovalo dveře a okna.

Bývalý letohrádek využívala šlechta pro kratochvíle, později se stal součástí výrobních a obchodních aktivit. Na začátku 19. století v něm byla zřízena barvírna látek, od roku 1837 tam byl hostinec U kotle a za další téměř půlstoletí se stal součástí cukrovaru. Právě díky majiteli cukrovaru Josefu Altschulovi se tehdy podařilo už značně sešlý dům zachránit, opravy se prováděly tři sta let od jeho postavení.

Jako muzeum fungoval Červený dům od roku 1933 zhruba 35 let. Nyní tam má muzeum detašované pracoviště, které je veřejnosti přístupné jen výjimečně. Jsou tam konzervátorské dílny a depozitář.