Ročenka architektury zlehka provokuje

Kultura
13. 4. 2007 14:53
Vývojové centrum lékařské fakulty UK v Hradci Králové
Vývojové centrum lékařské fakulty UK v Hradci Králové

Vývojové centrum lékařské fakulty UK v Hradci KrálovéVyšla další ročenka české architektury, která vždy zjara široké veřejnosti nabízí přehled o tom, co nového a podnětného se děje v domácí architektuře. Odborníci stavby povětšinou dávno znají z časopisů, a tak spíš můžou dle libosti, vkusu a zaměření přitakávat nebo se rozčilovat nad subjektivní volbou editora, který se rok od roku mění.

 

Alexandr Skalický se svým výběrem vymezuje vůči strohosti a přísnosti, která je pro současnou českou architekturu tak typická. Dost bylo krychlí a kvádru, mohl by znít podtitul aktuální ročenky. Asi i proto je v ní nejvíce zastoupena střední generace skoro čtyřicátníků, už tolik nezatížená vyrovnáváním se s historií a návratem k funkcionalistickým základům.

 

Vila Zdeňka Fránka v BrněMimo hlavní proud plave brněnský architekt Zdeněk Fránek, který začínal u organické architektury. V ročence je zastoupen hned třemi "dynamickými a plastickými" domy (dva z nich stavěl pro sebe). Vůbec většinu otištěných projektů tvoří rodinné domy či drobnější stavby. K nejpůsobivějším patří kaple sv. Antonína v Černé u Měřína od Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře, která tvarem připomíná loď sbitou z prken, mírně zvednutou nad terén a odstavenou na břehu potoka.

 

Že ani vysoká škola nemusí vypadat usedle, ukazují křivky a nečekané průhledy lékařské fakulty v Hradci Králové od autorské dvojice Michal Juha, Jan Topinka. Nejdynamičtější stavbou ve výběru je ale sídlo firmy Sipral, která vyrábí materiály pro opláštění budov. Aby se architekti Daniela Polubědová a Stanislav Filaha vyhnuli fádnosti "administračky", opatřili ji pestrobarevnou grafikou ze zbytků různých plechů a skel z nabídky investora a z fasády tak fakticky vytvořili vzorkovník.

 

Vzorkovna firmy Sipral v PrazeKniha neopomíná ani několik mimořádně zdařilých rekonstrukcí. Olomoucké Arcidiecézní muzeum od studia HŠH, pivovar v Litomyšli, který zrekonstruoval Josef Pleskot, nebo brněnskou Vaňkovku od tamního ateliéru DRNH spojuje stejný přístup ke kulturnímu dědictví: architekti nenásilně, ale jasně deklarují nové využití historických budov a zřetelně oddělují své zásahy od původních vrstev.

 

Kaple sv. Antonína v Černé u MěřínaŽe letošní výběr Alexandra Skalické je mimo domácí architektonický mainstream, dokládá i to, že pouze tři z jednatřiceti vybraných realizací bodovaly v některé z mnoha soutěží (i když je nutno dodat, že některé z domů úspěšných loni v Grand Prix Obce architektů už byly otištěny v předchozích ročenkách). Jako hozená rukavice české architektuře je to

zajímavá výzva.

Další čtení

V Brně vystavují dílo Rathouského, určil podobu knižních edic i pražského metra

Kultura
17. 4. 2025
Mahmoud Ajjour, devítiletý chlapec, jehož fotka se stala snímkem roku

Snímkem roku World Press Photo je fotka palestinského chlapce bez rukou

Kultura
17. 4. 2025
ilustrační foto

Zelený čtvrtek: Nepůjčujte si, nehádejte se a snězte něco zeleného

Kultura
17. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ