Nejen jako panovníka podunajské monarchie, milovníka uniforem a vášnivého myslivce, ale i jako manžela, otce a dokonce milence představuje u příležitosti výročí jeho úmrtí šestice rakouských výstav císaře Františka Josefa I. V pondělí od smrti tohoto příslušníka habsbursko-lotrinské dynastie, který byl i českým králem a moravským markrabětem, uplyne přesně sto let.
František Josef I. vládl Rakousku a posléze Rakousku-Uhersku v letech 1848 až 1916 a ve své době byl nejdéle vládnoucím panovníkem na světě. Nepřekvapí tak, že na počátku jeho vlády lidé ještě neznali elektřinu a na jejím konci se proháněli automobily a nad bojišti první světové války přelétali v prvních letadlech. Stejně jako doba, ve které žil, byl pestrý i osud Františka Josefa I.
Centrem vzpomínek na rakouského císaře i nekorunovaného českého krále se stal zámek Schönbrunn, kde se František Josef I. v roce 1830 narodil a kde o 86 let později zemřel. V letním sídle Habsburků se organizátoři výstavy soustředili na Františka Josefa jako "člověka a panovníka". Výstava představuje jeho předky a potomky, jeho dětství a výchovu i rozhodující okamžiky jeho života.
V přilehlé kočárovně (Wagenburg) se pak návštěvníci mohou přesvědčit, že v císařově životě se střídaly okamžiky opulentního přepychu i skromnosti. Vystaveny jsou tu totiž jeho nejparádnější uniformy ušité často pro jednu jedinou příležitost, ale i prosté šaty ve stylu alpských krojů, jimž dával monarcha přednost ve volném čase. Vše doplňuje sbírka skvostných kočárů, v nichž císař cestoval. Na rozpor mezi skromností člověka Františka Josefa a císařskou povinností reprezentovat se soustředí i další výstava v muzeu dvorního nábytku (Hofmobiliendepot) v centru rakouské metropole.
Volnému času panovníka se věnuje výstava na zámku Niederweiden v Dolních Rakousech, který leží necelých 20 kilometrů západně od Bratislavy. Návštěvníci se tu mohou přesvědčit, že kromě všeho spojeného s armádou patřil k největším vášním Františka Josefa I. lov a jízda na koni.
Výstavu s názvem Věčný císař připravila u příležitosti stého výročí úmrtí Františka Josefa také Rakouská národní knihovna, která sídlí v Hofburgu, někdejším hlavním sídle rakouských císařů. Tři sta vystavených předmětů představuje císaře nejen jako státníka, ale i jako objekt zájmu fotografů či cestovatele. Korespondence s jeho dlouholetou blízkou přítelkyní, herečkou Katharinou Schrattovou, dává zájemcům nahlédnout i do Habsburkova milostného života. Připomenout si tu lze ale i jeden z nejtragičtějším okamžiků jeho života.
Vystaveny jsou zde totiž dopisy, které na rozloučenou napsala Mary Vetserová. Tuto svou milenku v roce 1889 zřejmě zabil císařův syn Rudolf, který následně spáchal sebevraždu. Dopisy, které Vetserová adresovala matce, bratrovi a sestře, byly objeveny teprve minulý rok.
Čtyři mimořádné výstavy ve Vídni a na zámku Niederweiden i tu v Rakouské národní knihovně je možné si prohlédnout až do 27. listopadu. Do 4. prosince je navíc otevřená mimořádná výstava portrétů a soch císaře i jeho manželky Alžběty Bavorské přezdívané Sisi ve vídeňském zámku Belvedere.
Kromě výstav si ale v Rakousku připomínají úmrtí Františka Josefa také několika novými knihami. Kromě bilancí císařova panování se věnují například i jeho vztahu k ženám a přinášejí i řadu dosud nezveřejněných snímků jedné z nejvíce fotografovaných osobností přelomu 19. a 20. století.
