Při vědomí "významu", který je obecně přikládán pracím na papíře, je povzbudivé, že rok 2010 zahájila Národní galerie netypicky právě projektem Sbírky grafiky a kresby, navíc autorem, který si zaslouží jak soustředěnou pozornost diváků, tak badatelský zájem. Je jím Jan Křížek. Škoda jen, že jde pouze o jeden z komorních projektů v rámci stálých expozic Veletržního paláce, protože Křížek by si zasloužil víc.
Jan Křížek (1919-1985) je totiž jedním z nejoriginálnějších českých umělců své doby. Pocházel z Dobroměřic u Loun. Původně studoval na ČVUT, ale odtud přestoupil na Akademii výtvarných umění do sochařského ateliéru Bohumila Kafky, studium ale kvůli uzavření vysokých škol během okupace ukončil až po válce. Vzápětí odešel do Francie, nejdřív na studijní pobyt, ale po únorovém převratu se rozhodl v Paříži zůstat natrvalo. Do Čech už se nikdy nevrátil.
V době své aktivní tvůrčí činnosti byl Jan Křížek vyhledávaným a oceňovaným sochařem - vystavoval spolu s tak významnými umělci, jako byli třeba Constantin Brancusi nebo Alberto Giacometti. Oceňovala ho i kritika. Ačkoliv byl v prvé řadě sochařem, zanechal po sobě i malířské a především bohaté kresebné a grafické dílo. Právě práce na papíře, které pro něj představovaly experimentální platformu a jakousi zásobárnu možností, představují nejpočetnější soubor v rámci jeho tvorby.
Kurátorka výstavy Anna Pravdová z grafické sbírky Národní galerie o něm uvádí: "Z touhy po nezávislosti dal přednost technice linorytu, kterou mohl provozovat i ve svém pokojíku pro služky v šestnáctém pařížském obvodě, kde se svou ženou bydlel. Tak vznikl v roce 1956 cyklus černobílých linorytů a v letech 1958-1961 cyklus linorytů barevných. Nejrozsáhlejší však je jeho dílo kresebné. Vytvořil stovky kreseb na nejrůznějších podkladech, v závislosti na tom, jaký materiál měl právě k dispozici: papírové prostírání z čajovny, kde pracovala jeho manželka, n
ejrůznější balicí, dopisní i jiné papíry, z nichž některé namáčel a použil vícekrát. Ať už se vyjadřoval prostřednictvím jakékoliv média, celé jeho dílo je poznamenáno zájmem o umění sumerské, archaické, krétské, řecké, románské a předkolumbijské. Považoval je za vrchol umění vůbec, neboť v nich nalézal nejdokonalejší soulad mezi hmotou a duchem. A právě o tento soulad ve své tvorbě usiloval."
Grafický kabinet ve Veletržním paláci představí 25 děl - výběr kreseb, grafik a plastik Jana Křížka ze sbírek Národní galerie v Praze. Komorní výstavu Jana Křížka mohou návštěvníci zhlédnout od 23. února do 6. června ve východním křídle 3. patra Veletržního paláce.
Foto: NG
