Starému umění v Národní galerii bude šéfovat Švýcar Winzeler

Novým ředitelem Sbírky starého umění Národní galerie v Praze bude od ledna švýcarský historik umění Marius Winzeler. Je zatím posledním z vedoucích pracovníků, které po svém nástupu do NG před rokem a půl přivedl do přední tuzemské sbírkové instituce její nový ředitel Jiří Fajt. Moderní a současné umění má od října v gesci Milena Kalinovská, před níž stojí především otázka budoucnosti Veletržního paláce. Od 1. prosince vede i Sbírku umění 19. století.

Po šéfkurátorovi Adamu Budakovi, původem Polákovi, který ale dlouho působil v Rakousku a USA, a Kalinovské dlouhodobě působící ve Washingtonu, je Winzeler dalším nejbližším Fajtovým kolegou se zahraniční zkušeností, což není v tuzemských státních kulturních institucích stále zcela běžné.

Předchozího šéfa Sbírky starého umění Víta Vlnase odvolal ředitel Fajt loni v prosinci. Spolu s ním skončily také ředitelky Sbírky umění 19. století a Sbírky moderního a současného umění Šárka Leubnerová a Helena Musilová. Personální výměnu Fajt avizoval od svého nástupu. Odvolaní ředitelé se ale veřejně bránili. Uváděli, že je v danou chvíli jejich odvolání bezdůvodné a děje se uprostřed úspěšných výstav a bez toho, že by měl za ně Fajt náhradu. 

Fajt vyhlásil na jejich místa mezinárodní konkurz, na tři šéfy sbírek se přihlásilo jen devět lidí. Ředitelkou Veletržního paláce se stala Kalinovská, šéfy dalších dvou sbírek komise nevybrala. Fajtovi doporučila, aby zvážil personální propojení v řízení Sbírky 19. století s kolekcí nejmladšího umění. Částečně jsou už dnes sbírky propojeny, když ve Veletržním paláci jsou s počátky malířské moderny prezentována některá díla konce 19. století. Umění 19. století, z něhož moderní směry vyrůstají, je ale prezentováno odtrženě v Salmovském paláci na Hradčanech.

Winzeler, švýcarský historik umění dlouhodobě působící v Německu, bude spravovat sbírky a expozice, které jsou ve dvou dalších palácích na Hradčanech. Chce, aby se sbírky doposud rozdělené na české a zahraniční umění prezentovaly společně. Podobný úkol čeká ale i vedení sbírky moderního umění.

Rozlehlý renesanční Schwarzenberský palác, kde je nyní expozice Baroko v Čechách, plánuje do roku 2017 přetvořit na galerii celoevropského manýrismu a baroka. Protější barokní Šternberský palác zase hostí převážně umění renesance včetně jednoho z nejslavnějších obrazů evropského malířství, Růžencové slavnosti od Albrechta Dürera.

Přesto je palác podle Fajta nejméně navštěvovaným objektem NG, a on do něj proto plánuje novou náplň. Mělo by se do něj přesunout mimoevropského umění z paláce Kinských, měl by projít rekonstrukcí a měla by se zpřístupnit jeho zahrada. Palác Kinských má napříště hostit nejatraktivnější krátkodobé výstavy pořádané NG.

V Klášteře sv. Anežky, kde sídlí středověké umění a který také bude nově spadat pod Winzelera, se bude také klást větší důraz na propojení českého a evropského umění. V červnu bude otevřen revitalizovaný areál kláštera se sochařským parkem a volně přístupnou zahradou se sezonním kulturním programem.