Výstava výtvarníka, designéra a architekta Bořka Šípka v pražském Tančícím domě nabídne od 13. listopadu téměř tři stovky jeho exponátů. Expozice s názvem Retrospektiva je poslední ucelenou prodejní výstavou originálů z Šípkova depozitáře. Návštěvníci si do 22. března příštího roku mohou prohlédnout dvě stovky skleněných předmětů a několik desítek kusů designového nábytku, který umělec vyráběl. Novináře o tom informovala kurátorka Jana Sommerová.
"Cílem expozice je propojit nábytek a osvětlení se sklem," řekla Sommerová. "Instalace byla náročná, jsou to často těžké skleněné předměty, ale nic jsme nerozbili," dodala s nadsázkou. V rámci akce budou představeny i dosud nevystavené prototypy nalezené v pozůstalosti. Výstava vzniká ve spolupráci s rodinou Šípka a soukromými sběrateli.
"Výstavu instalujeme do barevného pozadí tak, aby se otevřela nová perspektiva unikátních děl a návštěvníci se mohli seznámit s původním barevným pojetím a zasazením skla do interiérů, jak měl autor v úmyslu," uvedl ředitel galerie Robert Vůjtek.
Zájemci uvidí rozmanitou skupinu objektů - vázy, mísy, karafy, skleničky, lustry, porcelánové hrnečky, misky, talíře, židle, křesla, stoly, skříně, knihovny, lampy či svícny. Jedněmi z nejcennějších děl jsou dva skleněné meče, které Šípek vyráběl v roce 2003 pro Karla Lagerfelda do Francie. Meče nebyly nikdy v České republice vystaveny. Na výstavě bude i poslední vyrobené Šípkovo dílo, nástěnná váza, která vznikla několik dní před jeho smrtí. Návštěvníky čeká dál i sbírka ručně vyráběných židlí z 90. let. Ty se podařilo získat ze soukromé sbírky a rovněž nebyly nikdy vystaveny.
Studia v Německu
V Tančícím domě Šípek vystavoval v roce 2015. "Baví mě dávat věcem duši, vytvářet ze zdánlivě podřadných a často jen praktických objektů naše hodnotné partnery. Objekty s duší nás oslovují a provokují k reakci - můžeme je nesnášet, odsoudit nebo obdivovat, milovat či se jich zmocnit. Mohou se stát doprovodem našeho každodenního i svátečního života," uvedl tehdy.
Šípek se od počátku své tvorby věnoval práci se sklem. První zkušenosti získal od svého poručníka, sklářského výtvarníka René Roubíčka. V roce 1968 odešel do Německa, kde vystudoval architekturu a filozofii. Po přesídlení do Nizozemska se začal zabývat návrhy staveb a interiérů. První výrazné úspěchy zaznamenal počátkem 80. let, kdy se o jeho práci začaly zajímat světoznámé společnosti. Po návratu Šípka do vlasti se stal spoluzakladatelem sklářské firmy Ajeto s dílnami v Novém Boru a Lindavě. Zároveň začal vykonávat funkci hlavního architekta Pražského hradu a stal se jediným výtvarníkem, který po Josipu Plečnikovi mohl zasáhnout do architektonické a výtvarné podoby hradních interiérů. Byl děkanem Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci, kde založil nový studijní obor Environmental Design. Zemřel v roce 2016.
