Synagogy a židovské hřbitovy na různých místech Česka si v neděli přišly prohlédnout tisíce lidí. Konal se Den židovských památek. Pořadatelé zpřístupnili přes padesát objektů po celé republice. Lidé mohli navštívit i místa, která nebývají běžně otevřená.
Z
a války nacisté v Česku vypálili a boje zničily na 70 synagog. Dalších 105 jich pak zbořil komunistický režim. Se záchranou se začalo po listopadu 1989. Podařilo se tak dochovat 200 synagog a 370 hřbitovů. Vedle známých památek pořadatelé chtěli v neděli představit i méně známá místa.
"V regionech je židovských památek velké množství. Jsou to objekty, které byly po druhé světové válce zdevastovány a postupně se dávají dohromady," řekl koordinátor nedělní akce Pavel Veselý. Akci pořádala pražská židovská obec spolu s brněnskou a teplickou obcí, Federací židovských obcí a se správou hřbitovů Matana.
Prohlédnout si v neděli bylo možné nejen synagogy v Boskovicích či Mikulově, ale také v Lošticích, Písku, Rychnově nad Kněžnou či v Polné. Přístupný byl i židovský hřbitov v Kolíně, který je po pražském starém židovském hřbitově v Česku druhý nejvýznamnější. Mezi nejstarší a nejzachovalejší patří hřbitov v Heřmanově Městci. V Praze mohli návštěvníci za snížené vstupné vidět Jeruzalémskou synagogu a její expozice.
"V Jeruzalémské synagoze je návštěvnost výrazně vyšší, než je o nedělích obvyklé. Nedělní počet návštěvníků se překročil už v 11.45," podotkl Veselý. Podle něj byl velký zájem i o památky v regionech.
Jeruzalémskou synagogu, které se také říká Jubilejní, si o nedělích prohlédne kolem 260 lidí. V neděli před 15. hodinou, tedy víc než dvě hodiny před zavřením, přišlo přes 700 zájemců a zájemkyň. Od pokladny se táhla fronta na venkovní schodiště.
Jeruzalémská synagoga vyrostla v letech 1905 až 1906 jako náhrada za zbořené synagogy po asanaci židovského města. Byla postavena v maurském stylu v období secese, zdi jsou bohatě malované. Otevřena je denně kromě sobot a židovských svátků. Každý poslední čtvrtek v měsíci se tu konají prohlídky s průvodcem. Speciální komentované prohlídky pražského židovského města pořádá každou neděli od 14 hodin s pražskou židovskou obcí také Židovské muzeum v Praze, a to za zvýhodněné vstupné. Akce je součástí programu proti antisemitismu.
Kvůli holocaustu a poválečné emigraci zanikla většina židovských obcí na českém území. Nyní jich v Česku existuje deset, a to v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Teplicích, Liberci, Děčíně, Ústí nad Labem, Karlových Varech a Plzni. Vedle nich některé židovské památky vlastní a spravují ale i města či soukromí majitelé. Pražská židovská obec se stará o 30 synagog a 175 hřbitovů ve středních, jižních a východních Čechách.
Podle pořadatelů lidé v Česku o bohatství židovské kultury a její roli v českých dějinách stále mnoho nevědí. "Na tomto poli je ještě spousta osvětové práce. Nejsou to jen památky, jde i o historii komunit a jednotlivců, kterou je potřeba připomínat. Opakování událostí zabráníme tím, že o nich budeme mluvit a ukážeme jejich pozadí," dodal Veselý.
