Náloží akvarelů se trochu netypicky představuje Tomáš Císařovský poprvé samostatně v Galerii hl. města Prahy. Dostal příležitost ve druhém patře Staroměstské radnice, tradičním prostoru pro mladé umění a komornější expozice. Ostatně ke "křehkému" akvarelu se hodí.
Zdá se, že ohledně této techniky se blýská na časy. Po letech půstu se objevuje nebývale často. Loni se jejím prostřednictvím skvěle představila Šárka Trčková v Galerii Havelka, ostatně na témže místě ji jen o něco později nechal díky svým cestovním skicákům vyznít i Pavel Pekar.
Také Císařovský, jehož nástup na výtvarnou scénu se odehrál v 80. letech v rámci tzv. generace Konfrontací, představuje - kromě jiného - své obrazové deníky z cest. Zachycují místa od Pálavy k Acapulku, ale vjemové události, u nichž na topografii nezáleží - první sníh, oblevu, suchý strom.
Krom toho ale tento autor - jako vždy "neúhybný k obrazu" - nezapomíná během deseti let prostřednictvím akvarelu upouštět stavidla podvědomí a právě bezprostřední technika extrémně náročná na rychlost práce, která v podstatě nepřipouští pozdější retuše a opravy, mu umožňuje vytvářet nevratné okamžité obrazy, otisky přímého stavu mysli blížící se automatismu.
"Těžko se mi popisuje, o čem to je," říká Císařovský, "ty obrazy se týkají smrti, agrese, sexu, pošetilosti....verbálně těžko popsatelných věcí, které jsou ale pro dnešní dobu charakteristické." "Soudobá realita se u něj, oproti výrazné názornosti, jak ji známe u mladé generace, objevuje v sublimované poloze," upozorňuje kurátorka výstavy Olga Malá.
Figurální výjevy s názvy jako Zuřivost, Očista, Obava nebo Rozmrzelost mají existenciální charakter. Císařovský u nich používá širokou škálu symbolů oscilující mezi protézou, pohrabáčem, medúzou a prezervativy a vlastně poprvé od studia na akademii se u nich vrátil k aktům. Téměř výhradně mužským. "Mužský svět znám líp a víc mu rozumím, chápu jeho pojetí boje, přátelství i porozumění," komentuje to autor. Jeho základním vyjadřovacím prostředkem je barevná skvrna, linie vytváří její okraj nebo používá negativní vymezení - ve formě nezamalovaného místa, které zasahuje dovnitř obrazu. Císařovský také ze zásady nepoužívá černou barvu.
Co se týče zdrojů, je podle něj ve hře celá paměť. Někdy jeho "zápasy" na speciálních ručních papírech, které si nechává dovážet z Indie, připomínají výjevy na antických vázách, jejich intenzita je pro změnu někdy až středověká. Dojmu nadčasovosti pomáhá zasazování maleb do čistého podkladu bez doplňujících souvislostí. Účinnosti pomáhají pro akvarel nezvykle velké formáty, které si nezadají s běžným závěsným obrazem.