V bavorském Straubingu hajluje na náměstí armáda trpaslíků

Kontroverzní projekt německého umělce Ottmara Hörla má pokračování. Jeho armáda hajlujících trpaslíků dnes obsadila další město. Tentokrát jich zvedá svou pravici rovných 1250. A názory na provokativní pidimužíky se různí.

Ottmar Hörl (1950) přitom není žádný cucák. Jde o prezidenta Norimberské akademie výtvarných umění, z jehož dílny vyšel i obří symbol eura, který stojí před Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu. Trpaslíci ale patří spolu se slepičkami a zajíčky mezi jeho obsese. Na svém kontě má už třeba modlícího se nebo vítajícího šotka s napřaženou ručičkou. Ti samozřejmě nikomu nevadí.

ČTĚTE TAKÉ: Hajlující trpaslík oříškem pro bavorskou justici

Hajlujícího trpaslíčka, který podle jeho slov paroduje panskou nordickou rasu, vytvořil pro veletrh umění v belgickém Gentu. Ani tam, ani v italském Bolzanu, kam posléze pidimužík doputoval, ale žádné pobouření nezpůsobil. Nejinak tomu bylo při jeho první zastávce na německém území v Aschaffenburgu.

Problémy nastaly až na domácí půdě. Tedy právě v Norimberku, kde na něj přišlo anonymní udání a německá justice začala prošetřovat jestli tzv. Tanec s ďáblem, jak se jeho práce jmenuje, není v rozporu s německou ústavou. Používání nacistické symboliky je tam legální pouze v případě, že kritizuje ústavou zakázané organizace. Jinak se trestá až třemi lety vězení. Podle profesora Hörla má ale jeho projekt probudit u lidí aktivnější přístup k neonacistické hrozbě. Jeho protivníci si naopak myslí, že jde pravicovým extremistům na ruku.

Městská rada ve Straubingu instalaci 1250 trpaslíků přišroubovaných ke dřevěné konstrukci dvakrát odmítla. Odůvodnila to příliš vysokými náklady ve výši dvaceti tisíc eur. Změnila názor až v okamžiku, kdy tamní organizace SPD sehnala dostatek sponzorských darů.

Ottmar Hörl nabízí na svých internetových stránkách, kromě jiného, čtyřiceticentimetrové zahradní fašounky ke koupi. Dokonce ve třech barvách. Nesignovaný v základní černé vyjde na pětačtyřicet eur, s podpisem umělce na dvě stě padesát.

Foto: AP, internetové stránky umělce