Kompletní grafický cyklus Franciska Goyi Hrůzy války mohou vidět návštěvníci Chodovské tvrze v Praze. Osmdesát grafik, které naturalisticky ztvárňují válečná utrpení, je v celku vystaveno v České republice poprvé. Díla jsou zapůjčena ze soukromé sbírky a výstava potrvá do 3. května.
Cyklus 80 grafických listů Goya vytvořil v roce 1810 jako reakci na španělskou válku o nezávislost. První série tisků z Goyových rytin byla pořízena až 35 let po jeho smrti, v roce 1863, tisky vystavené v Chodovské tvrzi byly pořízeny kolem roku 1900 na ruční papír. "V ČR je cyklus v celku představen poprvé, nemá jej celý ani Národní galerie v Praze," uvedli pořadatelé výstavy.
Kompozicemi grafických listů z cyklu Hrůzy války se inspiroval například Miloš Forman při natáčení filmu Goyovy přízraky. Hrůzy války vznikly v podobné době jako Goyovy Černé malby, které vytvořil na zdech svého domu v Andalusii. Černé malby jsou jedním z nejtajemnějších období jeho tvorby. Zcela odrážely stav Goyovy mysli v té době, jsou temné a depresivní, jeho nemoc ho spouštěla do hlubin melancholie a dávala mu negativní pohled na svět.
Deset let předtím Goya realizoval druhý podobný cyklus 80 grafických listů nazvaných Caprichos, který zobrazuje malost a hloupost společnosti. Odborníci říkají, že Caprichos a Hrůzami války Goya o více než sto let předešel modernistické hnutí. Obě díla spolu úzce souvisí ostře kritickým pohledem, hořkým kriticismem a stylovým zpracováním. Hrůzy války jsou ale daleko explicitnější a naturalističtější ve ztvárnění utrpení způsobeného válkou.
Umělec z Domu hluchého
Francisco de Goya y Lucientes (1746 až 1828) je považován společně s El Grekem a Diegem Velázquezem za jednoho z mistrů španělského výtvarného umění. Bývá označován za posledního ze starých mistrů a prvního moderního malíře. Proslavil se zejména svými královskými portréty, nemenší proslulost si však získal i obrazy a grafickými listy zachycujícími lidové scény či okamžiky z pohnutého života země.
V roce 1793 na následky onemocnění cholerou a podle některých vědců také pod vlivem množství olova v barvách, které používal, ohluchl. Stáhl se do ústraní do Quinta del Sordo (Domu hluchého), kde vznikla jeho společensky kritická díla Caprichos, Hrůzy války a Černé malby. Mezi jeho vůbec nejslavnější díla patří Nahá Maja, jež je prvním profánním zobrazením nahé ženy v západním výtvarném umění, a Oblečená Maja vytvořená v roce 1800 či 1803.
Foto: praha11.cz
