Retrospektivní výstavu průkopníka geometrické abstrakce Vladislava Mirvalda (1921 až 2003) zahajuje Muzeum Kampa. Výstava nazvaná Konstruktivní variace potrvá do 6. července a návštěvníkům představí autorovu malbu i kresbu, experimenty s fotografií a kolážemi.
Mirvaldova tvorba není přes jeho novátorské postupy všeobecně příliš známá. Před pěti lety jeho velkou výstavu uspořádala Západočeská galerie v Plzni, v Praze tak obsáhlou přehlídku své tvorby ještě neměl. Současná výstava v Muzeu Kampa přibližuje Mirvaldovo dílo v celé jeho šíři, připravil ji kurátor Jiří Machalický.
Vladislav Mirvald patřil ke generaci umělců, kteří začínali tvořit už ve čtyřicátých letech, kdy navazovali na progresivní směry počátku dvacátého století. Mirvald především na kubismus, jehož principy rozvíjel v komorně laděných obrazech. V padesátých letech se věnoval krajině, v níž vyšel z odkazu expresionismu či fauvismu.
Na počátku šedesátých let se postupně přikláněl k abstrakci a skutečnost vyjadřoval ve stále jednodušších náznacích. Začal rozvíjet několik linií vlastního výtvarného jazyka. Do výtvarného díla zapojoval náhodu. Známá tak je například z let 1961 až 1963 jeho technika kaňkáží, kdy do vodové vrstvy na papíře štětcem dávkoval tuš. Do obrazových kompozic transformoval přírodní zákonitosti a procesy.
Zralá Mirvaldova tvorba zahrnuje lettrismus, který si na plátně pohrával s písmem, kombinatorické umění nebo osobité varianty op artu neboli směru, který pracuje s prvky optických efektů.
Pro Vladislava Mirvalda bylo důležité lounské kulturní prostředí, kde se setkal s malíři Zdeňkem Sýkorou, Kamilem Linhartem, básníkem Emilem Julišem nebo výtvarnými teoretiky Janem Sekerou či Josefem Hlaváčkem, kteří sledovali současné umělecké tendence a stáli spolu s básníkem a výtvarníkem Jiřím Kolářem u zrodu známé Galerie Benedikta Rejta.
