Jako zcela výjimečnou označilo muzeum v bývalém nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi výstavu obrazů židovského malíře, který přežil nasazení u krematoria v Osvětimi-Březince. David Olère traumatizující zážitky zachytil v kresbách a malbách. Muzeum kromě 19 obrazů z vlastních sbírek vystavuje 64 děl, zapůjčených z Izraele a Francie, jde tak o dosud největší malířovu výstavu.
David Olère se narodil v lednu 1902 v tehdy carské Varšavě, kde také vystudoval akademii. V roce 1918 odjel do Berlína a později do Paříže, kde se usadil a pracoval pro různá filmová studia, mimo jiné Paramount Pictures, Fox či Gaumont. V únoru 1943 jej kvůli židovskému původu zadržela francouzská policie a uvěznila v táboře Drancy. Po dvou měsících byl deportován do Osvětimi, kde po celou dobu pracoval v sonderkommandu, tedy ve zvláštní skupině vězňů donucených Němci k obsluze krematorií a plynových komor. V lednu 1945 patřil k vězňům evakuovaným do hloubi tzv. třetí říše, do Mauthausenu, Melku a Ebensee, kde jej v květnu 1945 osvobodili Američané.
Krátce po válce vytvořil asi sedm desítek kreseb, které mu později posloužily k namalování obřích pláten, zachycujících vyhlazování od příjezdu na táborovou rampu, přes selekci a zabíjení v plynových komorách až po spalování v krematoriích, jakož i scény z vězeňského života v táboře.
"David Olère byl jedním z mála vězňů sonderkommanda, který válku přežil a o svých zážitcích nemlčel. V obrazech a kresbách zachytil ukrutnosti, jichž byl svědkem," uvedla historička umění Agnieszka Sieradzká, která je kurátorkou výstavy spolu s umělcovým vnukem Markem a francouzským vydavatelem katalogu malířových děl Sergem Klarsfeldem.
"David Olère nekreslil pro pobavení, ale kvůli vnitřní nutnosti podat svědectví ve jménu těch, kteří se nevrátili. V obrazech je často zachycen jako svědek bolestně sledující nelidské scény, které nemůže vymazat z paměti," poznamenal Serge Klarsfeld.
Výstava "David Olère. Ten, který se zachránil z krematoria III" potrvá v Osvětimi do března příštího roku.
V Osvětimi nacisté vyhladili nejméně 1,1 milionu lidí, hlavně Židů, ale i Poláků, Romů a zajatých sovětských vojáků. Muzeum, založené v roce 1947, má ve svých sbírkách 4500 uměleckých děl, vytvořených vězni jak během války, tak po ní.
