Průkopník abstrakce
V Praze připravují retrospektivní výstavu Františka Kupky

Dílo Františka Kupky od raných prací z devadesátých let 19. století až po abstraktní práce z padesátých let 20. století představí od 7. září v Praze výstava ve Valdštejnské jízdárně. Výstavu uspořádanou ve spolupráci s francouzským Grand Palais a Ateneum Art Museum v Helsinkách mohou zájemci navštívit do 20. ledna příštího roku. Na webu o tom informuje Národní galerie. Jde o obměněnou podobu výstavy, která měla letos v březnu úspěch v Paříži a na jaře 2019 se uskuteční v Helsinkách.

Ve Francii vyvolala výstava značnou pozornost tamního tisku. Například odpoledník Le Monde vyzdvihl, že retrospektiva odhaluje "malíře všech smyslů" a celou paletu umění "průkopníka abstrakce" a "kouzelníka barev". Připomíná umělcovo symbolické a expresionistické období, které v roce 1912 nahradila abstrakce a následně završila éra hutných barev a geometrických tvarů.

Díky spolupráci s francouzským partnerem se podařilo sestavit jedinečnou sbírku olejomaleb, prací na papíře, tiskovin a dokumentačních materiálů. Pražská výstava vedle děl ze sbírek Národní galerie uvede četné práce ze sbírky pařížského Centre Pompidou, newyorského Guggenheim Museum nebo vídeňské Albertiny.

Chronologicky koncipovaná výstava bude členěna do tematických celků, které umožní návštěvníkovi sledovat umělcovu cestu od symbolismu k abstrakci, u jejíhož zrodu Kupka stál, i proměnu společnosti a důležitá témata tehdejší doby. Retrospektiva se zaměří na jeho symbolistické malby, první expresionistické portréty, cestu k abstraktnímu umění, barevné vertikály, řeč tvarů a barev, mašinismus i geometrickou abstrakci. Četné práce na papíře představí Kupku jako satirického kreslíře a znamenitého ilustrátora, umělce se zájmem o filozofii, antiku, náboženství i vědu.

Společně s Vasilijem Kandinským, Pietem Mondrianem či Fernandem Légerem je Kupka považován za jednoho ze zakladatelů abstraktní malby. Narodil se v roce 1871 v Opočnu na severovýchodě Čech, ale převážnou část života strávil ve Francii, kde také v roce 1957 zemřel. V Paříži po návratu z fronty první světové války založil takzvanou Českou kolonii a přednášel zde československým stipendistům. Také byl po válce jmenován profesorem pražské Akademie výtvarných umění (AVU), na níž přednášel v roce 1920.

Dnes platí Kupka zejména za nejlépe prodávaného českého umělce. Nejdráže se zatím prodal jeho obraz Vzlet, a to v roce 2016 ve Stockholmu za 68,7 milionu korun (v přepočtu). Série C I. (Protihodnoty) a Tvar modré prodané za 62, respektive 57,4 milionu korun pak drží první dvě místa v historických tabulkách aukcí konaných v Česku.