Galerie umění v Karlových Varech chystá jednu z posledních letošních výstav, kterou bude expozice více než 60 obrazů malíře Andreje Bělocvětova. Díla potomka ruských emigrantů pocházejí hlavně ze soukromých sbírek, odkud byla pro výstavu získána. Výstava nazvaná Andrej Bělocvětov - Malba ve stopách osudu, začíná v Karlových Varech v pátek.
Bělocvětov, jehož životní cesta se uzavřela před deseti lety, bývá českou uměleckou kritikou přiřazován k takzvanému českému informelu. Za těžiště jeho umělecké cesty je často stereotypně uváděno období 60. let, v nichž je hodnocen coby malíř vycházející z objevů lyrické abstrakce newyorské školy, zejména Jacksona Pollocka, uvedl ředitel galerie Jan Samec. "Současná výstava má však za cíl toto zavedené hodnocení přinejmenším relativizovat, ne-li přímo zpochybnit," poznamenal.
Proto výstavní kolekci nedominuje nějaké konkrétní Bělocvětovo období, ale divák v ní najde genezi autorova osobitého vývoje včetně vývoje všech zásadních uměleckých etap představenou ve vyvážených celcích, konstatoval Samec. Jak dále řekl, nejde o kritickou retrospektivu v klasickém slova smyslu. "Přesto doufáme, že se výstava stane důležitým stupněm k poznání obdivuhodné tvorby neprávem opomíjeného solitéra," uvedl Samec.
Výstavní kolekce představí například zátiší ze druhé poloviny 40. let, která prozrazují nejen umělcovu pokoru v objevování vlastního výraziva, ale i odvahu jít svou cestou. Koncem 60. a začátkem 70. let se reálnost zobrazeného ještě zvýrazní, jeho rukopis postupně míří k expresi, popisuje Samec tvorbu. "Vrcholnou etapou tvorby jsou obrazy sedmi posledních let jeho života. Bělocvětov v té době maluje kompozice krystalicky čisté, plné pochopení života," dodal.
Malířovi rodiče se seznámili v Buenos Aires. Matka, klavírní virtuoska, se chtěla usadit v Evropě a Andrej se narodil roku 1923 v Praze. Kromě hudebního sluchu v sobě objevil výtvarný talent, jenž mu pomohl získat zájem učitelů a otevřel mu dveře do Umělecké besedy, kde vystavoval jako host o dva roky dříve, než je přijat na Akademii výtvarných umění. "Tu však v roce 1947 dobrovolně opustil v přesvědčení, že konvenční akademické studium mu už nemá co nabídnout," uvedl Samec.
Foto: ČTK
