Pětisté výročí úmrtí Leonarda da Vinciho v příštím roce je příležitostí pro jednu z nejstarších dílen na tkaní hedvábí v Evropě, aby v srdci Florencie vystavila jeden z mnohačetných strojů, které génius renesance vynalezl. Píše o tom agentura AFP.
V historické čtvrti San Frediano zpracovává ještě dnes Antico Setificio Fiorentino vzácná vlákna hedvábí na strojích pocházejících ze 17., 18. a 19. století. Klenotem této dílny založené v roce 1786 je však stroj na odvíjení cívek, který navrhl před pěti stoletími Leonardo da Vinci (1452-1519).
"Je to snovací stroj vyrobený koncem 17. století podle originálních nákresů Mistra. Dosud vyrábíme prýmkařské zboží za pomoci této dřevěné vertikální struktury," vysvětluje zaměstnankyně dílny Beatrice Fazziniová.
Toto umělecké dílo, které je více než nástroj, slouží k přípravě vláken předtím, než jsou umístěna na tkalcovský stav podle techniky po staletí žárlivě střežené, která přinesla urozeným florentským rodům bohatství.
Dílna patří od roku 2010 rodině italského designéra Stefana Ricciho a vyrábí tkaniny, krajky a stuhy v elegantním stylu a v barvách Florencie z doby Medicejských.
Za dynastie tohoto bohatého rodu obchodníků, z nichž se stali bankéři, dosahovala výroba na březích řeky Arna svých vrcholů.
Některé látky z dílny Antico Setificio Fiorentino zdobí paláce Italské republiky, ale také slavnou florentskou galerii Uffizi, královské rezidence v Dánsku či Kreml v Moskvě. Mezi zákazníky dílny jsou papež František či operní pěvci Maria Callasová a Andrea Bocelli.
"Tato dílna je zároveň muzeem," uvádí Briza Dattiová, architektka interiérů, která zodpovídá za obchodní stránku.
Šestadvacetiletá Simona Polimeniová za pomoci pedálu proplétá vlákna osnovy a útku podobně jako se to dělávalo kdysi. Z jejích rukou vychází jemný damašek. Na výrobu dvou metrů takové látky, hodné dvora Lorenza Medicejského Nádherného, je třeba nejméně osmi hodin práce.
"Každou látku musí vyrábět jen jedna osoba, aby se udržel rytmus a zamezilo se tomu, že by látka nevypadala celá úplně stejně," vysvětluje Simona Polimeniová.
Nákresy a motivy, považované za poklady, se uchovávají v archivech dílny. Zlaté žinylky, damašek a taft s květinovými či geometrickými motivy patří k látkám vyráběným starou dílnou a jejich cena se pohybuje od 200 do 1500 eur (5000 až 37.500 Kč) za jeden metr.
Tucet tkadlen, které pracují v tomto chrámu tradic, považuje za privilegium, že mohou vyrábět vzácné látky z hedvábí, ale také ze lnu nebo bavlny, které inspirovaly četné umělce a které kdysi používali králové a císařové.
Dílna otevírá dveře skupinám školáků nebo turistů, ale požaduje, aby to nenarušovalo výrobu.
U jednoho ze tkalcovských stavů posunuje padesátiletá Brazilka Silvana člunky přírodních vláken zářivých barev, od hořčicově žluté po fialovou přes petrolejovou modrou.
"Je to velmi kreativní práce," libuje si Silvana, která přišla před 30 lety do Itálie, aby pracovala v toskánském textilním průmyslu, který má světovou pověst.
