V Protivíně na Písecku otevřeli stálou expozici připomínající život a dílo slavného rodáka Jiřího Koláře (1914-2002). Výtvarník, básník, překladatel a mecenáš ve světě proslul především kolážemi, byl autorem nových variant této techniky, například roláže.
Uskutečnit dávnou myšlenku se městu podařilo až po obnově barokní budovy někdejšího špitálu na náměstí. V roce 2005 město uspořádalo jeho sezonní výstavu a od roku 2006 ho připomíná deska na rodném domě. Podle kurátorky expozice Marie Klimešové patřil Kolář k velkým morálním, intelektuálním i uměleckým autoritám české kultury 20. století. Byl jedním z mála českých umělců, kteří se prosadili v zahraničí.
Mimořádným jeho úspěchem byly hned tři výstavy v proslulém Guggenheimově muzeu v New Yorku. Byl členem Skupiny 42, Umělecké besedy a skupiny Křižovatka, a také signatářem Charty 77. Od roku 1980 do konce 90. let žil v Paříži. V roce 1991 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka a Cena Jaroslava Seiferta. V roce 1999 byla v Praze otevřena stálá Galerie Jiřího a Běly Kolářových.
Jiří Kolář se podle kurátorky Klimešové ve své pozdní tvorbě bavil tím, že do jednoho vyříznutého motivu vkládal řadu reprodukcí, většinou uměleckých děl, která měl rád, a to jak ze starého, tak z moderního umění. V protivínské expozici si tak návštěvníci mohou prohlédnout třeba velký soubor 32 vkládaných koláží s motivem zrcátka. "My z těch reprodukcí děl vidíme vždy jen fragmenty, kousek, který nás daleko více aktivizuje, daleko více se musíme dívat, co tam skutečně vidíme a musíme mnohdy hádat, protože Kolář nechává jen malý výsek toho celku," upozornila.
V protivínské výstavní síni lidé také uvidí roláže ze 70. let, třeba slavného autoportrétu Celníka Rousseaua a ukázky z cyklu z roku 1980 Ornitologie umění, kdy Kolář do obrázků ptáků z ornitologického atlasu vkládal slavné reprodukce uměleckých děl. V zazděném portálu, kterým se dříve vcházelo do kostela, je umístěna metrová ukázka techniky chiasma. Ve vitrínách potom leží knihy, na kterých pracoval, anebo jsou mu věnovány. Pozoruhodné jsou také trojrozměrné objekty, třeba forma na bábovku, které pokrýval kolážemi.
Do Protivína se na přání nedávno zesnulé manželky Koláře - Běly vrátily i novorozenecké košilky, kabátky a čepička Koláře, ušité a uháčkované v Protivíně. Vedle nich jsou ukázky Kolářových textilních koláží, pravděpodobně z 60. let, kterým říkal standarty, do jedné z nich zakomponoval třeba část svého pyžama.
Foto: archiv Týdne
