Velmistr kresleného humoru Renčín se svým kresbám nesměje

Kultura
3. 12. 2016 09:29
Kreslíř Vladimír Renčín.
Kreslíř Vladimír Renčín.

Karikaturista Vladimír Renčín originálně glosuje současnost v novinách a časopisech již několik desítek let. Jeho veselé, dobrácké a moudré postavičky Dlabáčka, Rambouska, Marie a další zná téměř každý, děti zase znají z večerníčků jeho Zvířátka pana Krbce. Renčínovy kresby vyvolávají úsměv i zamyšlení. Kreslíř, výtvarník a ilustrátor v úterý oslaví pětasedmdesátiny.

Jeho kresby se počítají na tisíce. Inspiraci pro ně čerpá ze života, naslouchá lidem kolem sebe, čte knížky, noviny, poslouchá televizi. Jeho humor je břitký, ale inteligentní a kultivovaný, leckdy až filozofický. Vždy v něm jde o postoj a myšlenku. Renčín říká, že není satirik a nesnaží se nelítostně tepat nešvary a zlořády společnosti, často však ostře komentuje politickou scénu. Ani v době totality se nebál ironizovat a demaskovat tehdejší oficiální stupiditu. A i když se snažil pohybovat "v mezích zákona", nevyhnuly se mu ani zákazy publikování.

"S velkým napětím jsem čekal na reakci komunistů, když vyšla moje první kresba v americkém týdeníku Time. To bylo tehdy něco docela neobvyklého," říká k tomu sám. Kupodivu skoro největší "opletačky" však prý měl s Václavem Klausem: "Několik mých kreseb si vzal dost osobně, ačkoli osobní snad byla jen ta s textem ´Češi, nekraďte nám tady pera.´"

Renčínovy kresby vyšly ve třicítce knih, na desítkách dalších knih se podílel jako ilustrátor. Mimo jiné je také spoluautorem divadelní hry Nejkrásnější válka a autorem příležitostné řady známek z roku 1995. Ke kreslenému humoru se tvůrce, který podle vlastních slov v dětství maloval a kreslil příšerně, dostával bezděčně přes literaturu. Ležel stále v knížkách, dělal si výpisky, které zpestřoval obrázky. Textu ubývalo, kreseb přibývalo. Zkrat mezi výpovědí slovem a kresbou jej láká dodnes.

Rodák z Peček na Kolínsku strávil většinu života v Hradci Králové. Vystudoval ekonomickou školu a již jako osmnáctiletému mu vyšla první kresba v Zemědělských novinách. Po vojně se zacvičoval v Novinách Jablonecka a v chomutovském Nástupu. V roce 1965 se stal profesionálním výtvarníkem. Proslul dlouholetou spoluprací s časopisy Mladý svět a Dikobraz, novodobě s Lidovými novinami, MF Dnes a Právem. Pracoval i pro řadu zahraničních periodik, jeho ilustrace vycházely například v německých Die Zeit a GEO, v britském časopise New Scientist nebo americkém Time.

Vloni vydal Renčín k šestistému výročí upálení Jana Husa knihu s příznačným názvem: Husité, husáci a my. A nedávno musel kvůli těžké nemoci s pravidelným kreslením vtipů přestat. Za sebou má více než stovku samostatných výstav a je držitelem řady ocenění, včetně medaile Za zásluhy, kterou převzal z rukou tehdejšího prezidenta Václava Klause v roce 2011 jako "jeden z nejvýznamnějších českých kreslířů, karikaturistů a ilustrátorů." Autor, jehož vtipy spolehlivě rozechvívají bránice čtenářů všech generací, se však prý vlastním kresbám sám nikdy nesměje.

Další čtení

Jiří Bartoška

Bartoška zůstane prezidentem festivalu ve Varech. In memoriam

Kultura
13. 5. 2025

Smetanova Má vlast v podání České filharmonie otevřela festival Pražské jaro

Kultura
12. 5. 2025
Izraelská zpěvačka Juval Raphaelová, která reprezentuje Izrael, přežila masakr Hamásu.

Eurovize ve znamení protestů proti Izraeli. A žádné duhové vlajky na pódiu

Kultura
12. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ