Oslavenec
Velmistr kresleného humoru Renčín se svým kresbám nesměje

Karikaturista Vladimír Renčín originálně glosuje současnost v novinách a časopisech již několik desítek let. Jeho veselé, dobrácké a moudré postavičky Dlabáčka, Rambouska, Marie a další zná téměř každý, děti zase znají z večerníčků jeho Zvířátka pana Krbce. Renčínovy kresby vyvolávají úsměv i zamyšlení. Kreslíř, výtvarník a ilustrátor v úterý oslaví pětasedmdesátiny.

Jeho kresby se počítají na tisíce. Inspiraci pro ně čerpá ze života, naslouchá lidem kolem sebe, čte knížky, noviny, poslouchá televizi. Jeho humor je břitký, ale inteligentní a kultivovaný, leckdy až filozofický. Vždy v něm jde o postoj a myšlenku. Renčín říká, že není satirik a nesnaží se nelítostně tepat nešvary a zlořády společnosti, často však ostře komentuje politickou scénu. Ani v době totality se nebál ironizovat a demaskovat tehdejší oficiální stupiditu. A i když se snažil pohybovat "v mezích zákona", nevyhnuly se mu ani zákazy publikování.

"S velkým napětím jsem čekal na reakci komunistů, když vyšla moje první kresba v americkém týdeníku Time. To bylo tehdy něco docela neobvyklého," říká k tomu sám. Kupodivu skoro největší "opletačky" však prý měl s Václavem Klausem: "Několik mých kreseb si vzal dost osobně, ačkoli osobní snad byla jen ta s textem ´Češi, nekraďte nám tady pera.´"

Renčínovy kresby vyšly ve třicítce knih, na desítkách dalších knih se podílel jako ilustrátor. Mimo jiné je také spoluautorem divadelní hry Nejkrásnější válka a autorem příležitostné řady známek z roku 1995. Ke kreslenému humoru se tvůrce, který podle vlastních slov v dětství maloval a kreslil příšerně, dostával bezděčně přes literaturu. Ležel stále v knížkách, dělal si výpisky, které zpestřoval obrázky. Textu ubývalo, kreseb přibývalo. Zkrat mezi výpovědí slovem a kresbou jej láká dodnes.

Rodák z Peček na Kolínsku strávil většinu života v Hradci Králové. Vystudoval ekonomickou školu a již jako osmnáctiletému mu vyšla první kresba v Zemědělských novinách. Po vojně se zacvičoval v Novinách Jablonecka a v chomutovském Nástupu. V roce 1965 se stal profesionálním výtvarníkem. Proslul dlouholetou spoluprací s časopisy Mladý svět a Dikobraz, novodobě s Lidovými novinami, MF Dnes a Právem. Pracoval i pro řadu zahraničních periodik, jeho ilustrace vycházely například v německých Die Zeit a GEO, v britském časopise New Scientist nebo americkém Time.

Vloni vydal Renčín k šestistému výročí upálení Jana Husa knihu s příznačným názvem: Husité, husáci a my. A nedávno musel kvůli těžké nemoci s pravidelným kreslením vtipů přestat. Za sebou má více než stovku samostatných výstav a je držitelem řady ocenění, včetně medaile Za zásluhy, kterou převzal z rukou tehdejšího prezidenta Václava Klause v roce 2011 jako "jeden z nejvýznamnějších českých kreslířů, karikaturistů a ilustrátorů." Autor, jehož vtipy spolehlivě rozechvívají bránice čtenářů všech generací, se však prý vlastním kresbám sám nikdy nesměje.