Výtvarnice
Věra Nováková se v 83 letech dočkala velké monografie i výstavy

Malířka Věra Nováková, výrazná umělkyně desítky let tvořící pod pokličkou zákazů minulého režimu a celoživotní družka malíře Pavla Brázdy, se v třiaosmdesáti letech dočkala vlastní objemné monografie. Výstavu padesáti jejích děl, z nichž některá jsou veřejnosti představena poprvé, právě nabízí pražská galerie 5. patro, a to do 26. června.

Výstavní prostory galerie naplňuje 50 olejových maleb krajin, portrétů a pískovcových i železných plastik datovaných od 50. let po současnost. Naivní barevné malby střídají temné rozsáhlé epické kresby a plastické obrazy se silnými nánosy barvy a kameny. Expozice představuje dílo Novákové v takovém rozsahu vůbec poprvé.

"Spolu s Pavlem Brázdou tvoří Věra Nováková jakousi binární sluneční soustavu, v níž je Brázda možná tím oslnivějším dvojčetem, Nováková tím jemněji svítícím, zato jejich vzájemné působení je pro oba zásadní. Přes tento úzký vztah lze však označit Brázdu a Novákovou za solitérní postavy, které musely řešit "to nejpodstatnější“ v umění samy za sebe," napsal k výstavě kunsthistorik Richard Drury, který se spolu s Pavlem Brázdou podílel na její instalaci.

Věra Nováková prožila většinu svého života v tíživé atmosféře dvacátého století, což výrazně ovlivnilo její uměleckou tvorbu. V roce 1947 byla sice přijata na Akademii výtvarných umění, ale o dva roky později byla při politických prověrkách vyloučena nejen ze studia na AVU, ale také ze všech jiných škol.

Od počátku 60. let se směla zabývat výtvarnou činností jako výtvarnice z povolání, nesměla ale vystavovat. Živila se ilustrováním odborné, později dětské literatury, v 70. letech působila také jako kreslířka v Archeologickém ústavu. Zároveň se po celý život věnovala volné tvorbě.