Věstonická venuše se vrací do Brna
04.09.2007 11:48
Přísná bezpečnostní opatření provázela dopoledne stěhování sošky Věstonické venuše z pražského Národního muzea v Praze do sejfu Moravského zemského muzea v Brně.
Pouhých 11,5 centimetru vysoká černošedá figurka byla největším lákadlem atraktivní výstavy Lovci mamutů, která od 11. října představila nejstarší doklady období středního paleolitu, tedy třiceti až dvaceti tisíc let před naším letopočtem. Skončila v neděli a v hlavní muzejní budově ji vidělo 603 239 návštěvníků.
Cestu nenápadné sošky "domů" jistili příslušníci Útvaru rychlého nasazení Policie ČR. Po odblokování vitríny v sále muzea se s ní jednalo doslova v rukavičkách. Vzácná figurka byla usazena v etuji ze 30. let minulého století, v níž je chráněna proti otřesům a mechanické destrukci. Obalena fólií pak našla místo v měkce vystlané transportní bedně. Ta byla zajištěna páskami a ve dvoře muzea naložena do stěhovacího vozu. Do Brna ho doprovodila dvě auta s ochrankou - čtyřmi muži v černém s kuklami na hlavách a prsty na spoušti samopalů.
"Pojištěna je na jeden milion korun, ale jak už to u podobných skvostů bývá, jde pouze o fiktivní částku. Unikátní předměty, pokud by byly zničeny, nelze nahradit," komentoval to generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Vstřícnost moravských muzejníků ocenila už dříve kurátorka výstavy Lovci mamutů Blanka Kreibichová; není totiž běžné, aby Věstonická venuše byla půjčována na výstavy. "I proto to byl pro nás veliký svátek. V novém tisíciletí neopustila Moravské zemské muzeum, počet zápůjček v minulém století by se dal spočítat na prstech jedné ruky. I v Dolních Věstonicích se musejí spokojit s kopií," uvedla.
Ředitel brněnského muzea Petr Šuleř při vernisáži pražské expozice upozornil, že Věstonická venuše je nejznámějším, avšak nikoli nejcennějším exponátem, neboť výstava obsahuje spoustu předmětů srovnatelného významu. Podle vedoucího tamního oddělení Anthropos Martina Olivy byla soška před pěti lety na výstavě v USA označena za Monu Lisu pravěku.
"Dožila se úctyhodného stáří v relativně mladém věku a rozhodně si zaslouží naši úctu. Vystavujeme ji jen jednou za několik let a pouze na několik dní. Představena byla kdysi ve Stockholmu. Dvakrát byla v Kodani a v USA ji viděli ve čtyřech městech. Neradi ji půjčujeme," přiznal Oliva.
Věstonickou venuši, považovanou za symbol plodnosti, objevil 13. července 1925 uprostřed velkého popeliště na pravěkém sídlišti lovců mamutů mezi dnešním Pavlovem a Dolními Věstonicemi tým známého archeologa a speleologa Karla Absolona (1877-1960). Figurka z pálené hlíny byla unikátem, protože se do té doby předpokládalo, že v paleolitu keramika ještě známa nebyla. A tak je vlastně nejstarší keramickou lidskou soškou na světě. Její "vyšetření" na počítačovém tomografu předloni přesně zjistilo, že byla uhnětena z jemné hlíny smíchané s vodou. Bílá zrníčka, která obsahuje, mohou být vysráženým vápencem či úlomky kostí.
Není však jedinou nalezenou soškou z tohoto období. Proslulá je rovněž Landecká venuše - jediná štíhlá venuše v Evropě, neboť údajně znázorňovala mladou dívku. Přišlo se na ni 14. července 1953 na ostravském vrchu Landek.
Podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše se už nyní připravuje další atraktivní expozice nazvaná Stopy lidí. Začne 27. listopadu a bude věnována nejen lidské noze jako nástroji a objektu, ale obrazně také stopám civilizace od pravěku po současnost, od hlubin oceánů po stopy na Měsíci. "Vystavíme i měsíční kámen a dvě československé vlajky, které tam byly," dodal.
Foto: Karel Šanda
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.