Vladimír Boudník U Zlatého prstenu

Dvě různé tváře umění z období poválečné totality nabídnou dvě výstavy, které v úterý zpřístupnila v domě U Zlatého prstenu Galerie hlavního města Prahy. První přibližuje tvorbu zakladatele české moderní grafiky Vladimíra Boudníka z let 1947 až 1956, druhá je zaměřena na české umění let 1938 až 1958.

Její pokračování zájemci naleznou v Galerii Zlatá husa v Dlouhé 12, kterou v roce 1997 založil europoslanec a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný.

"Od expozice, kterou jsme Vladimíru Boudníkovi uspořádali před 15 lety, přestal být tento umělec legendární hrabalovskou postavou," řekla před vernisáží kurátorka Hana Larvová. Upozornila, že výstava se zaměřila na jednu z nejdůležitějších etap jeho tvorby, takzvaný explosionalismus, který je založen na principu vizuální asociace.

Důraz je kladen na literární část, takzvané manifesty explosionalismu z roku 1949 a řadu dalších textů a básní včetně korespondence s přáteli, redakcemi, školami a dalšími institucemi. Výtvarná část je sestavena z miniaturních grafik či malých skic, na nichž Boudník demonstroval principy své teorie, vkládal je do dopisů či rozdával. Součástí expozice jsou archivní fotografie, zvukový záznam rozhovoru s Vladimírem Boudníkem a filmové záznamy.

Druhá výstava umění válečné doby a let tvrdé stalinské totality má podtitul Fantomy a atomy, neboť ji do značné míry charakterizují temné přízraky přinášející strach, utrpení a bolest. Galerie hlavního města Prahy představuje svou kolekci 50. let, která je poněkud fragmentární. Kurátorka Olga Malá to vysvětlila tím, že tato veřejná instituce byla pochopitelně nucena své nákupy podrobovat praktikám socialistických komisí, které zachovávaly loajalitu k oficiální kulturní politice. Řadu děl získal magistrát darem. Proto mezi vystavenými pracemi převažují tendenční budovatelská témata či neutrální krajiny. Autoři, kteří se nehodlali připojit k angažovanému proudu, zůstali většinou opomenuti.

Vladimír Železný, který v srpnu dostal za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny dvouletý podmíněný trest se čtyřletým odkladem a zároveň peněžitý trest pět milionů korun, si jako soukromý sběratel v 90. letech vybíral z restituovaných děl. V jeho sbírce se proto objevily i nepopiratelné skvosty Kamila Lhotáka, Františka Grosse, Mikuláše Medka, Libora Fáry, Václava Fuky i řada překvapivých drobností, které jsou osvěžením v kontextu nesmyslné doby či naopak jejím dalším potvrzením.

Tato část zahajované expozice potrvá do 12. prosince a v galerii Zlatá husa v Dlouhé ulici bude přístupna vždy od pátku do soboty. Vstupenky ale zájemci získají v domě U Zlatého prstenu, kde jsou výstavy přístupny od úterý do neděle jen do 2. prosince. Galerie bude pak do května uzavřena kvůli rekonstrukci výtahu, aby se milovníci výtvarného umění dostali pohodlně i do suterénu a horních pater.

Foto: archiv