České Budějovice
Výstava Pochodeň číslo 1 připomíná události po upálení Jana Palacha

Snímky z Českých Budějovic a Prahy dokumentující události po upálení Jana Palacha v lednu 1969 nabízí výstava Pochodeň číslo 1, která v úterý začala v českobudějovické Galerii Nahoře. Zahrnuje 55 fotografií, které nafotili Michal Tůma, Otta Sepp a Bohuslava Maříková. V Českých Budějovicích se 20. ledna 1969 zúčastnilo tryzny za Palacha asi pět tisíc lidí. Informovala o tom kurátorka Bohuslava Maříková. Výstava k 50. výročí upálení Jana Palacha potrvá do 16. února.

Palach se upálil 16. ledna 1969. Maříková fotila tryznu 20. ledna 1969, den po jeho smrti. Průvod 800 studentů a učitelů, k němuž se přidávaly skupiny středoškoláků, šel v Českých Budějovicích od vysokoškolských kolejí přes Dlouhý most na náměstí. U Samsonovy kašny pokládali lidé květiny a zapalovali svíčky. "Symbolem se stala dívka, která nesla v čele průvodu fotku Jana Palacha, je na hodně fotografiích," řekla kurátorka.

Nejvíc snímků má na výstavě Michal Tůma. Jel na Palachův pohřeb do Prahy, fotil i v Budějovicích. "Michalovi se podařilo dostat až k té rodině, což je mimořádné," řekla Maříková. Na jednom Tůmově snímku jsou Palachova matka a starší bratr se ženou. Třetím autorem snímků je Otta Sepp, tehdejší fotoreportér novin Jihočeská pravda.

Když Maříková připravovala výstavu, přemýšlela o tom, jak někdo, kdo má celý život před sebou, se rozhodne obětovat ho pro národ a pro svobodu. Jaká síla ho nutí k takovému činu. "Vím, že mladí lidé jsou velmi citliví. Ale čin Jana Palacha a Jana Zajíce se nevejde do žádných šablon. Obdivuji mravní sílu těchto dvou mladých chlapců, ale s jejich činem nemohu nikdy souhlasit. Žádný národ na světě si nezaslouží, aby za něj umírali mladí chlapci. Když jsem se dívala do očí na jejich portréty, říkala jsem si: kluci, vždyť my si to jako národ vůbec nezasloužíme," řekla kurátorka.

Jak ukazují fotky z Budějovic, někteří studenti nesli i portréty revolucionáře Che Guevary. Maříková řekla, že když člověk fotografuje, emoce na chvíli odfiltruje. Jí bylo tehdy 19 let a vnímala dění nesmírně citlivě. "Jeho smrt na mě zapůsobila velice moc. Ti kluci to neměli dělat, stejně společností nehnuli, jedinec společností málokdy hne. Je to ideál, ale po mých zkušenostech je mi těch kluků moc líto," řekla Maříková.

Na dalších snímcích je i Jan Zajíc, který se upálil 25. února 1969. "Tenkrát to zasáhlo všechny lidi, kteří v sobě měli aspoň trošku citu, není možné, aby nezasáhlo. To byl takový šok, jeho smrt... Výjimečná situace, která zasáhla skoro všechny," řekla kurátorka Galerie Nahoře, která připravila i podobně laděné výstavy k rokům 1968 a 1989.