Pohled "do zákulisí"
Výstava v Opavě představí život a dílo skladatele Rychlého

Chystaná výstava představí život a dílo opavského rodáka a hudebního skladatele Arnošta Rychlého, který například zhudebnil řadu básní Petra Bezruče. V opavském Obecním domě začne 7. dubna. Do výstavních prostor se přestěhuje kompletní vybavení dvou pokojů z bytu, kde umělec žil. Návštěvníci uvidí i hudební nástroje, které používal. Novinářům to ve čtvrtek řekl tajemník opavského magistrátu Tomáš Elis, který je zároveň vnukem skladatele.

On i jeho rodina se na přípravě výstavy podíleli. Šlo například právě o zapůjčení vybavení skladatelova bytu. "Širší rodina pak pomohla se získáním dosud nikdy nepublikovaných fotografií dědečka a dalších dobových dokumentů," řekl.

V bytě, kde skladatel strávil poslední část svého života, se dochovalo kompletní vybavení. "Jde o věci, které se s dědečkem několikrát stěhovaly. Jsou i 100 let staré," dodal Elis. K vidění bude na výstavě umělcovo křídlo, pianino či housle, které vyrobil uznávaný opavský houslař Josef František Růžička. Vystaven bude i zachovalý a 100 let starý koncertní smoking.

Výstava, kterou pořádá Slezské zemské muzeum, město Opava a jeho kulturní organizace OKO, se dotkne i další Rychlého aktivity. Skladatel má velký podíl na záchraně hudebních nástrojů z válkou zničeného opavského divadla. "Část jich byla zničena, část si lidé odnesli. Dědeček pak několik let chodil po lidech, nástroje hledal a sbírku dával dohromady," řekl Elis.

Rychlý patří mezi významné opavské rodáky. Hudební skladatel, sbormistr, publicista, pedagog a zpěvák Pěveckého sdružení slezských učitelů se narodil v roce 1901 v Opavě. Zde také v roce 1987 zemřel. Působil na řadě škol na Bruntálsku či Opavsku. Na všech zakládal a řídil pěvecké a orchestrální soubory, z nichž neznámější byly dětský pěvecký sbor Zpěváčci z bílé Opavy (1937) a studentský smíšený sbor a orchestr opavského gymnázia (1945).

Ve skladatelské práci se věnoval hlavně písňové a sborové tvorbě, upravoval slezské lidové písně, napsal 31 skladeb pro smíšené, 11 pro mužské a devět pro ženské sbory. Velkou pozornost věnoval Bezručovu dílu. Na slova jeho básní složil 52 skladeb různých žánrů. Věnoval se i scénické hudbě. K dětským pohádkám i klasickým činohrám složil přes 50 skladeb.