Jako konfrontace špičkových uměleckých děl s díly sloužícími k výuce anatomie je pojata nová výstava Západočeské galerie v Plzni. Expozice s názvem Tělo a tělesnost v českém výtvarném umění 19. století, rozdělená na části figura, tělo a duše, mimo jiné naznačuje, jak anatomie a možnosti pitvy ovlivnily výuku na akademiích.
Mezi exponáty je například posmrtný odlitek masky Antonína Dvořáka nebo série fotografií, na nichž Jan Evangelista Purkyně výrazy obličeje vyjadřuje různé pocity. "Triáda figura-tělo-duše krásně ukazuje postup, jenž nastal v chápání lidské figury jako určitého nástroje akademické výuky a zároveň ztělesnění uměleckých představ," uvedla spoluautorka výstavy Taťána Petrasová.
Podle jejích slov už například Leonardo da Vinci dělal pokusy, aby si ověřil některé své umělecké představy na pitevním materiálu. "Protože to však bylo vázáno určitými náboženskými tabu, dá se mluvit o hromadnějším využívání pitev pro výuku umělců teprve od poloviny 18. století," uvedla.
Jak zobrazit duši?
Na výstavě jsou zastoupena díla Františka Kupky, fotografa Františka Drtikola, Josefa Mařatky, Ladislava Šalouna, Františka Hořčičky, Josefa Mandla a dalších českých umělců. Ukazují různé přístupy k tématům. "Duši například zobrazenou prostřednictvím éterických ženských postav či pomocí zcela abstraktních útvarů," řekla spoluautorka Markéta Theinhardtová.
Asi 60 děl na výstavu zapůjčilo 15 institucí, mezi nimi například Hrdličkovo muzeum člověka, Národní galerie v Praze, Památník národního písemnictví a další. Výstavu, která potrvá do 26. dubna, pořádá Západočeská galerie v Plzni při příležitosti mezioborového sympozia, jež je součástí nyní probíhajících plzeňských Smetanovských dnů.
Ilustrační foto: archiv Týdne
