Nedávná historie
Výstava zmapuje perzekuci sedláků za nacismu a komunismu

České sedláky od dob Rakouska-Uherska přes první republiku, protektorát, socialismus až po současnost zachycuje výstava Půlstoletí perzekuce selského stavu. Zaměřuje se především na utlačování sedláků za druhé světové války a komunismu. Podle autorů jde o vůbec první výstavní projekt od listopadu 1989, protože se podobný svého druhu doposud neuskutečnil. Pro veřejnost bude v Národním zemědělském muzeu v Praze otevřena od 25. května do 30. září.

Výstava bude multimediální, návštěvník vedle vystavených předmětů, textů a fotografií zhlédne i ukázky z dobových nahrávek a filmů. V muzeu se budou pořádat rovněž besední večery. Na podzim expozice poputuje do regionů.

"Připomíná dějiny selského stavu v českých zemích, kdy po období rozkvětu, k němuž došlo v době Habsburské monarchie a první Československé republiky, přicházejí na něho těžká léta," řekl  historik Jaroslav Rokoský z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

V době nacistické okupace byli mnozí sedláci perzekuováni a v 50. letech v komunistickém Československu pak tvrdě a nelítostně likvidováni. Zatímco nacisté české zemědělství pragmaticky využívali, ale přitom ho ponechali v chodu a dohlíželi na jeho stálou produkci, komunisté byli mnohem revolučnější, uvedl historik Jiří Urban. Ideologie pro ně znamenala víc, než aby hospodářství fungovalo, poznamenal.

"Selský stav jako sociální skupina byla jednou z nejvíce postižených komunistickým režimem v Československu v 50. letech," řekl Rokoský. Počty utlačovaných sedláků z doby nacismu nejsou známy, neví se ani podle něj příliš o odboji. Je to kvůli tomu, že většina z nich byla členy Agrární strany, která byla v květnu 1945 zakázána. Spíše se podle Rokoského mluvilo o jejich zradě a kolaboraci, než aby se připomínala jejich perzekuce a odbojové zásluhy. "To přečkalo do listopadu 1989 a víceméně pro to ani po listopadu 1989 česká historiografie příliš mnoho neudělala, takže ta čísla neznáme," konstatoval.

V 50. letech bylo násilně vystěhováno ze svých usedlostí na čtyři tisíce rodin, což čítá podle Rokoského přibližně 20 tisíc lidí. "Násilná přestavba společnosti přehlížela v 50. letech určující hospodářské a hospodárné aspekty zemědělství. Venkov v této době splácel krutou daň politice a ideologii," doplnil Urban. Následky kolektivizačního násilí se projevují dodnes, například tím, že restituenti mají minimální zájem hospodařit na navrácených pozemcích.

Výstava začne záznamem o politickém procesu z 50. let se sedlákem Josefem Pažoutem z Bystřice, zmapuje proměnu krajiny až do roku 1989 a skončí hledáním tradice. V závěru upozorní na fakt, že téměř nikdo nebyl za zločiny proti selskému stavu potrestán.