Objekty nalezené v městské krajině, jejich fotografie a texty inspirované nálezy i cestami za nimi tvoří výstavu nazvanou Kořeny, větve, šlahouny. Připravil ji výtvarník a významná postava české graffiti scény Epos 257. Od pátku bude přístupná v Trafo Gallery, která nyní sídlí v holešovické tržnici.
Objekty, fotografie a texty pojí prostředí městské divočiny, rozhraní přírody a civilizace. Název výstavy napovídá, co v areálech zkrachovalých továren, nevyužívaných nádražních zákoutích, pozemcích, kde se ještě nezačalo stavět, nebo v zarostlých zahrádkářských koloniích lze najít. Bují na nich náletová vegetace, někde pod ní se rozkládají opuštěné budovy a průmyslová zařízení, ale také v ní přežívají lidé bez domova.
Řada těchto lokalit je spjata s graffiti scénou. Epos 257 chce upozornit pouze na formální podobnost mezi všeprorůstajícími křovisky a graffiti, ale vidí vzájemnou souvislost i v jejich vnitřních principech.
Opakovaně navštěvuje místa na okraji a interpretuje zdánlivě nezajímavé hromady odpadu, sleduje cykly přírody i městské civilizace, dokumentuje jejich proměny a zamýšlí se nad pravidly jejich spolužití. Několik let shromažďuje ploty, žebříky a další konstrukce prorostlé vegetací. V nich se proplétá organické a geometrické, přírodní a průmyslové a výsledky autor přenáší do galerie.
Spíše než samotné vystavování nalezených předmětů je pro autora důležité samo putování po urbánní krajině.
Epos 257 vyšel z pražské graffiti scény, je absolventem Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Věnuje se intervencím do veřejného prostoru i galerijnímu zprostředkování podobných postupů. K jeho nejznámějším kouskům patří rozestavění balíků sena po Praze nebo prodej výřezů z předvolebních billboardů. Autorsky zarámované portréty Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga si jejich nový vlastník pořídil za dva miliony korun.
Jeho práce je ovlivněna zájmem o grafický design a architekturu, její součástí je i společenská tematika. Svou identitu neprozrazuje proto, že svou prací často porušuje zákon. Epos si říká proto, že chce vyprávět svůj příběh, a číslo znamená někdejší paragraf z trestního zákoníku, který se věnuje poškozování cizí věci - ten se vztahuje i na graffiti. U jména Epos 257 zůstal i poté, co se trestní zákoník změnil. Podle původního paragrafu 257 byl například odsouzen Roman Týc za své panáčky na semaforech.
