Fikce a mystifikace v umění 19. století je tématem nové expozice Západočeské galerie v Plzni, kterou připravila ve spolupráci s Národní galerií. Návštěvníkům ve výstavní síni "13" ukáže, jak díla mohou klamat, a donutí tak k zamyšlení, zda je obraz skutečně tím, čím se zdá být. Jedna ze sekcí výstavy se snaží lehce provokativním způsobem přiblížit, jak se výklad popisované historické scény může "překlopit" do úplně jiné události. Výstava nazvaná Svět chce být klamán potrvá do 5. května.
"Výstava vznikla k mezioborovému sympoziu, jež se koná v rámci Smetanovských dnů v Plzni. Její autoři zpracovali námět ve třech tematických kapitolách," uvedl ředitel Západočeské galerie Roman Musil.
První oddíl se věnuje problematice Rukopisů královédvorského a zelenohorského a jejich obrazovému doprovodu. "Téma Rukopisů se zařadilo do stálého repertoáru historického malířství od 40. let 19. století. Dobový názor odpovídající představám romantického historismu reprezentuje list Vojtěcha Hellicha Záboj a Slavoj z litografického alba Vyobrazení z českých dějů," uvedli autoři výstavy Eva Bendová a Vít Vlnas.
Celkové ilustrační zpracování Rukopisů se stalo velkou výzvou v 50. letech, expozice tak představuje ilustrace k Rukopisu královédvorskému Josefa Mánesa z roku 1857. K vidění jsou ale například i sochy od Václava Levého, Josefa Václava Myslbeka a další.
Monumentální zpracování látky Rukopisů pak reprezentuje dosud nevystavený velký akademicky formulovaný kartón Výjev z bitvy pod Hrubou Skálou z roku 1895, vytvořený zřejmě Karlem Vítězslavem Maškem.
Druhý oddíl je věnován zábavnímu světu 19. století, autoři se v něm zabývají dobovými strategiemi obrazového klamu a čisté obrazové iluze prostřednictvím panoramat, ale i fotografie a filmu. Divák uvidí například dosud nevystavenou řadu 13 skic k panoramatu Bitvy u Lipan Luďka Marolda.
Třetí oddíl se pod názvem Dějiny jinak zabývá literárními a historickými konvencemi čtení zobrazeného příběhu. Autoři tohoto oddílu, historici Vít Vlnas a Jiří Rak ukazují přímo v expozici, jak snadno se na základě konvence vytvářejí historické obrazové fikce a mystifikace. Řada vystavených významných historických obrazů (Antonín Machek, František Ženíšek, Václav Brožík, Mikoláš Aleš, Jan František Gretsch aj.), plastik (Josef Václav Myslbek), ale i archeologických a národopisných předmětů je opatřena odlišnými, někdy i záměrně provokativními názvy. Jejich konfrontace s očekávanou konvenční představou diváku názorně dokládá konstrukci národních představ a mýtů. Autoři se při této odborné práci nepochybně dobře bavili s vírou, že tato dekonstrukce historické paměti nejen poučí, ale podobně pobaví i diváka. V duchu meziválečného spisovatele Jaroslava Žáka (kterého Rak s oblibou připomíná svým studentům) tak můžete na výstavě udělat z busty Jana Ámose Komenského slavného pistolníka Buffalo Billa - stačí nasadit klobouk.
K výstavě vydala Západočeské galerie v Plzni ve spolupráci s Národní galerií v Praze stejnojmennou publikaci, která tvoří již pátý titul ediční řady katalogů k výstavám uspořádaným k mezioborovému sympoziu v Plzni k problematice 19. století.
