Kde jsou ty časy, kdy jeho obrazy stály pár desítek tisíc korun, dnes by sběratelé děkovali bohu, když by se na aukci u obrazu zastavila cena pod milionem. Ale to se nestává. Už proto, že ta vyvolávací pravidelně sedí nad ním. Není se ale čemu divit Zdeněk Sýkora, který v únoru oslavil devadesátiny, se svojí tvorbou jako jeden z mála českých umělců zapsal do dějin světového umění.
Od modernistické malby se dostal složitě formulovaným dílům, založeným na kombinaci geometrické abstrakce s programováním a později matematizovanou náhodou. Právě původnost jeho práce, přesvědčivost, vnitřní logika a především vytrvalost, se kterou se už v 60. a později v 80. letech prosadil zpoza železné opony v evropském měřítku, z něj dělá to co je. Umělce, kterému se povedlo geniálně skloubit počítačové umění s objektivizovanou krásou postavenou na citlivosti krajináře.
Obrazy Zdeňka Sýkory, který celý život žije v Lounech, i na domácích aukcích běžně překonávají hranici jednoho milionu korun, jeho práce na papíře dosahují až statisícových částek. Před čtyřmi lety se jeho Linie č. 100 prodaly za dva a čtvrt milionu korun. V roce 2007 pražské Dorotheum vydražilo Sýkorovy Makrostruktury za 1 920 000 korun. V září roku 2008 Linie č. 172 za 1 830 000 korun. V listopadu minulého roku se Linie 214 z roku 2002 z vyvolávací ceny 1 250 000 korun dostaly na rovné tři miliony.
• Jaký nákup byl v Sýkorové kariéře zlomový?
• Ve kterém ze světových muzeí visí jeho obraz ve stálé expozici?
• Za kolik se prodal jeho nejdražší obraz v české aukci?
Odpovědi na tyto i další otázky najdete v pondělním vydání časopisu Týden.
Foto: Karel Šanda a archiv
